BLOG: Vancouver Whitecaps - San Jose Earthquakes

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Pár vět o tom, jak se fandí za oceánem, konkrétně ve městě, jehož břehy omývá ten Pacifický.

Fotbalové mužstvo ve Vancouveru se popularitou řadí asi na druhé místo, za hokejovým mužstvem Canucks. Své zápasy hraje na stadionu zvaném BC Place s kapacitou 54.320 diváků. Jedná se o hodně moderní víceúčelovou arénu, která má dvě patra, zatahovací střechu, velkou kostku a obrazovky kolem tribun a je třetí největší v Kanadě. Na fotbal bývá většinou otevřené pouze patro první. 

Zápas se hrál v neděli v 16:30 místního času ( v ČR + 9 hodin ) a domácím v něm šlo o první místo ve své divizi, zaručující lepší výchozí pozici pro nadcházející Play-off. Jednalo se také o poslední domácí zápas základní části. Sehnat lístek na zápas nebyl relativně problém, já to řešil přes ticketmaster, což je kanadská obdoba ticketstreamu. Jen pozor, ceny ( jako téměř u všeho v Kanadě ) jsou bez daně, která je poměrně vysoká, u alkoholu jsou daně dokonce dvojí. Takže já si koupil nejlevnější lístek za 37 CAD a ve finále zaplatil 52 CAD ( 1 CAD - cca. 18 CZK ). Lístek si můžete vytisknout, nebo nechat poslat kód do mobilu a nebo si ho vyzvednete na určeném místě na stadionu. Vše za stejnou cenu. 

Co jsem tak viděl, tak nebyl problém sehnat lístek i před zápasem jak na pokladně tak od pár překupníků u stadionu. Stadion je krásně dostupný jak pěšky z centra, tak MHD. Hned vedle stadionu se nachází hokejová Rogers Arena, domov místních Canucks. Za 12 CAD vás provedou celou halou, včetně VIP lóží, šaten , střídaček apod. Vřele doporučuji. Na hokej tam prý v průměru chodí kolem 16.000 lidí a sektor pro hosty neexistuje.

Asi 2,5 hodiny se na prostranství před stadionem chystají různé atrakce, převážně pro děti. K vidění je také občerstvení a zvlášť pivo (většinou 0,33).  Ceny za občerstvení jsou celkem přijatelné (bráno v potaz, že Vancouver patří k drahým destinacím ). U alkoholu už je to horší, 0,33 l začíná na nějakých 140 CZK. Ale před stadionem je pouze jedno občerstvovací místo.  To však nevadí neboť barů a restaurací je v okolí dostatek. Co se týče občerstvení uvnitř stadionu, tak v nabídce najdete téměř vše typické pro Severní Ameriku. Tedy různé hamburgery, nachos, krájené maso z vepřových žeber, sladké věci, popcorn a samozřejmě hod - dogy. Něco jako naše klobásy jsem úplně nenašel, pouze grilované bavorské malé klobásky. Na své si přijdou i vegetariáni. Já zkusil extra dlouhý hod-dog ( viz. foto ) a bylo to překvapivě výborné. Párek chutnal skvěle, přelité to bylo salsou podobnou chilli con carne s fazolema + smažená cibulka. Fakt paráda. Za 10 CAD. Pokud bych měl použít parametrů místních hodnotitelů, tak 9/10. Výběr nápojů taky rozmanitý. V pivech kraloval Budweiser.

Stadión má všechna místa ke sezení, nicméně v sektorech za bránou na jižní straně lidé stojí. Stadion se divákům otevřel až hodinu! před zápasem ( návštěva přes 22.000 ) a se vstupem nebyl absolutně žádný problém. Možná také proto, že lidé na svá místa chodili tak do 25minuty. On byl vlastně pohyb na stadionu pořád. Furt někdo chodil tam a zpátky. Před zápasem hraje hymna domácího týmu a jde o naprosto okopírovanou verzi " Blue is the color " jen místo " football " tam mají soccer a samozřejmě název týmu...

Na začátku zápasu zní národní hymny USA a potom Kanady. Tu se zpěvačkou zpívá skoro celý stadion a je to krásný zážitek. Jinak to žádná hitparáda není. Občas se zabučí, povzdechne a tak. Fandí jen jižní část stadionu. Kotel je rozdělen na dvě části, v jedné je skupina Southsiders Vancouver, ta je nejaktivnější, snaží se o takový mix anglického stylu s vlivem jižní Ameriky, mají vlajky na mávání a nějaké obouručky, buben, občas použijí šály, zapojí ruce ale na druhou stranu stadionu moc slyšet nejsou. Jelikož stadion byl volně průchozí a když si člověk našel volné místo, tak se dalo dostat v podstatě kamkoliv tak jsem trávil druhou část v jejich blízkosti a fandilo v tom sektoru tak max.200 lidí, na ploše byli 3 předříkávači, ale bylo vidět, že je vše tak trošku řízené klubem. Co jsem zjistil, tak každá skupina musí být zaregistrovaná na klubu, kvůli permanentkám a pod. Ale tak to mají třeba i Ultras Rapid a všechny skupiny ve Vídni. Na druhé straně jsou skupiny Rain City Brigade (ti jen stáli a snad skoro nefandili) a Curva collective, od nich jsem podle názvu čekal trošku víc, ale skupina měla tak 50 lidí, předříkávače s megafonem a i když zapojovali ruce, měli vlastní mikiny, trička, nějaké vlajky na mávání (i velké) a obouručky, šály tak to taky žádný zázrak nebyl. Jiný kraj holt. Fandilo se celkem slušně, z nadávek snad jen brankářovi hostí při výkopech. Převážná většina lidí na stadionu měla nějaký klubový symbol, dres, čepici, šálu. Pokud by vás zajímalo více o fanouškovských skupinách Whitecaps, jak to funguje apod. tak vše je přehledně - tady

K žádným konfliktům nedochází, vše je v pohodě a v klidu, hosté žádní neviděni (autem to mají asi 17 hodin, letadlem přes dvě hodiny přímý let, vzdálenost asi 1700 km vzdušnou čárou ) a on vlastně ani žádný sektor pro hosty na stadionu nebyl. Na stadionu bylo opravdu hodně dětí, hlavně v místě, kde jsem trávil první poločas a když mezi nimi pobíhal maskot domácích (nějaký borec v obleku ptáka) tak všechny děcka neuvěřitelně vřískala, chtěli si s ním plácnout a já myslel, že mi prasknou uši. 

Kapitolou sama pro sebe je místní policie. Za celou dobu jsem viděl před stadionem pouze dva!!! policisty, ozbrojené útočnou puškou asi jako dohled a potom postarší policisty, co dohlíželi na dopravu. Těch bylo kolem celého stadionu maximálně dvacet. Na 22.000 lidí... Jinak policie ve Vancouveru je dle místních hodně v pohodě, je téměř neviditelná, místní ji hodně respektují a problémy s ní mají jen přistěhovalci (třeba mně si na ni stěžoval jen taxikář původem z Íránu). Po zápase během půl hodiny se celý dav rozpustil a do hodinky nebylo patrné, že by se nějaký zápas konal.

Jinak Vancouver je sám o sobě krásné město, kde najdete téměř všechno. Je hodně bezpečné, i když je v něm celkem hodně (na můj vkus) lidí bez domova (v centru a přilehlých ulicích), kteří ovšem nějak výrazně nikoho neobtěžují a místní jim celkem s ochotou dávají nějaké drobné na život, trošku problémem jsou údajně drogy. A taky čím dál více narůstající problém s nemovitostmi, které se pokoušejí kupovat hlavně Číňané (kvůli tomu je tam ubytování celkem drahé). Jinak je to ovšem paráda. Na jedné straně břehy Vancouveru omývá Pacifický oceán s celkem fajn plážemi na druhé, jen pár kilometrů, jsou krásné přírodní parky, kaňony jak dělané pro trošku náročnější turistiku apod. Systém městské dopravy v pohodě, z letiště jezdí místní metro (Skylink) do centra v klidu za nějakých 120 korun. Vzhledem k celkem velkému zastoupení různých kultur je zde i velké množství míst, kde se kvalitně najíst a poznat opravdu autentickou chuť různých světových kuchyní. Britská Kolumbie je i jakýmsi Kanadským vinným regionem, bílé vína máme jednoznačně lepší u nás, červené lehce oni :-). Toť vše.

Autor: Blog