Historie polských chuligánů – 2.díl - války

Revoluční rok 1989 přinesl pro všechny postkomunistické země zcela jiné, nové poměry. S nabytou svobodou, jako by nikdo nevěděl, jak naložit. Chaos a zmatek vládl celou společností, fotbal nevyjímaje. Jelikož si chuligáni v Polsku vybudovali vážené pozice v boji proti nenáviděnému režimu, stala se 90. léta živnou půdou pro vznik fenoménu, který v Polsku existuje dodnes. Zatímco další evropské tábory si vzaly za vzor italský ultra styl, Poláci byli fascinováni mnohem tvrdším a násilnějším stylem, a sice britským. Mezi tehdejšími fanoušky/chuligány se objevuje spousta příznivců hnutí skinheads, sektorům tak dominovaly holé hlavy, boty značky Doc Martens a šusťákové bundy. Polovina 90. let znamenala vznik typických chuligánských skupin. Nejstaršími jsou Teddy Boys´95 z Legie Varšava, Brygada Banici z Lechu Poznaň, Mlode Orly z Lechie Gdaňsk, Destroyers z Widzewu Lodž, Barra Bravas 97 ze Zaglebie Sosnowiec, Anti Wisla z Cracovie Krakov, Young Freaks z Lechu a Sharks z Wisly Krakov. Také kolem dalších klubů existovaly silné skupinky chuligánů, nebyly však nijak sdruženy. Příklady takových klubů jsou Ruch Chorzow, Arka Gdynia a LKS Lodž.

Polské stadiony po revoluci vypadaly příšerně. O nějakých sektorech hostů či dalších bezpečnostních opatřeních nemohla být ani řeč. Proto se spousta bitek, a nutno dodat, že velmi tvrdých, odehrávala přímo na zápasech polských fotbalových soutěží. Polským specifikem se staly akce na fanoušky hostů, kteří cestovali vlakem – dnes je známe pod pojmem „kamionky.“ Vlak byl na začátku i v průběhu 90.let takřka jediným prostředkem, jak cestovali hostující příznivci na zápasy svého klubu na venkovní půdu. Princip byl zcela jednoduchý. Chuligáni měli ve vlaku svého zvěda, člověka, který zatáhl na smluveném místě ruční brzdu. Poté už začal samotný útok na vlak. V první fázi ještě začali házet chuligáni na zastavený vlak kameny, kterými rozbili okna vagónů. Pak už se pokusili proniknout přímo do nitra souprav. Většinou byly tyto akce velmi úspěšné, neboť moment překvapení zde hrál rozhodující roli.

S pádem totalitního režimu souvisí i další fenomén. Poláci dostali možnost cestovat na zápasy národního týmu za hranice své země. Počet fanoušků Polska na zápasech v cizině tak vzrostl geometrickou řadou. Zde přichází další specifikum polských chuligánů. V 90. letech totiž měli tendenci řešit na zápasech reprezentace své vnitroklubové problémy. Na utkání polské reprezentace se tak válčilo přímo na tribunách, všechno ulehčil ještě fakt, že jednotlivé tábory jezdily na reprezentační klání v klubových barvách. Zápasy Poláků tak byly velmi nebezpečné a díky tomu, že polský národní tým hrál skutečně velmi bídně, stali se „obyčejní“ diváci na zápasech reprezentace menšinou! Na skoro jedno desetiletí zcela ovládli chuligáni ochozy na zápasech polské reprezentace. Na zápasy Poláků ven jezdili výhradně jenom chuligáni!

Legendární zápas se odehrál v roce 1993 v Chorzowě. Polský národní tým se postavil Anglii. A právě zde se měnily tabulky těch nejtvrdších chuligánů Evropy. Na ochozech vypukla reálná válka mezi znepřátelenými polskými tábory, bojovaly celý zápas proti sobě, v případě zásahu policie se však obrátil jejich hněv na příslušníky státních orgánů a policisté museli téměř vždy před fanatickým davem utéct pryč z tribun! Angličtí fanoušci tohle všechno sledovali s němým úžasem a od té doby už nechtěli mít s Poláky žádné dočinění.

Proč tolik násilí právě v tomto zápase? Nemělo to nic společného s příjezdem anglických hooligans, jak by se mohlo zdát. Před zápasem došlo v ulicích k eskalaci násilí a tehdy nejproblémovější chuligánka z Cracovie Krakov ubodala v tramvaji k smrti Andrzeje Kujawu, příznivce Pogonu Štětín. Tato událost vyvolala obrovskou vlnu násilí, kterou chtěli ukončit zástupci několika velkých chuligánských skupin. Únor 1995 se stal milníkem, kdy měly být ukončeny boje při zápasech polské reprezentace. Na futsalový turnaj fanoušků do Gdyně byli pozváni zástupci všech velkých skupin. Naneštěstí se nedostavil nikdo z nejproblémovější firmy – Cracovie Krakov. Uzavřený pakt neútočení tak vydržel pouze tři reprezentační zápasy. V srpnu 1995 přijela polská reprezentace do Francie. Koalice chuligánu Pogonu Štětín a Legie Varšava napadla skupinu Cracovie, které pomáhala také Arka Gdynia. Po zápase ještě proběhla bitka mezi chuligány Cracovie a Wisly, do které se opět zapojili na straně Cracovie chuligáni Arky. Byli obviněni z porušení paktu a boje tak vypukly naplno znovu. V září 1995 přijeli chuligáni Arky do Zabrze na zápas Polska s Rumunskem. Chtěli se utkat s koalicí Legie, Pogonu a Zaglebie Sosnowiec. Arku podpořili také chuligáni Lechu Poznaň. Strhla se obrovská mela, zasahující policie si také odnesla spoustu šrámů. O měsíc později v Bratislavě vyhnala skupina Arky, Lechu a Cracovie ven ze stadionu chuligány Legie a Zaglebie Sosnowiec. Velká válka vypukla na dobro. Uskupení Lechu, Arky a Cracovie dostalo název Velká triáda a bylo tak silné, že se mu 8 let nebyl nikdo schopen postavit! Další velká trojka vznikla kolem klubů Wisla Krakov, Slask Wroclaw a Lechia Gdaňsk. Poslední ultrasilná chuligánská družba existovala na ose Legia Varšava, Pogon Štětín a Zaglebie Sosnowiec (zde však netrval vřelý vztah mezi Pogonem a Zaglebií dlouho. Dokonce přerostl až v nenávist, a to i přesto, že oba kluby udržují stále přátelské vztahy s Legií).

V příštím díle se podíváme také na druhou polovinu 90. let, která přinesla tvrdé střety mezi koalicemi.      

Legendární zápas Poláků s Angličany v roce 1993:

Old school fota z 90. let

Autor: RadekN