|
Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).
Plný očekávání mířím v neděli odpoledne do Olomouce shlédnout utkání baráže mezi Morou s kladenskými Rytíři. Souboj o extraligovou elitu jsem v Olomouci navštívil už loni, už tehdy na mě zejména domácí plechárna působila sympatickým dojmem. Stadion je dlouho před úvodním buly zaplněn, domácí kotel čítající okolo 500 hlav se občas ozve nějakým pokřikem.
Při nástupu hráčů na led burácí celý vyprodaný stadion. Domácí kotel řídí speaker, nutno však podotknout že jeho práce je skoro bezvýznamná. Neustále se točí směrem k ledu, prakticky žádné hecování, nebo snaha zapojit do supportu méně aktivní boční části kotle, častokrát čeká na dohrání akce na ledě, až pak rozjíždí další pokřiky, těch ve svém repertoáru moc nemá, těžko říct jestli jsem za celý zápas zaslechl nějaký ryze morácký, který bychom akorát s pozměněným názvem klubu neslyšeli na jiných stadionech. Do fandění se v průběhu utkání zapojuje víceméně celý stadion, arénu několikrát obíhá mexická vlna. V druhé komerční přestávce domácí vytahují choreografii, po závěrečné siréně odpalují pyro.
Hosté dorazili v počtu cca 20 kusů, od začátku jsou velmi dobře naladěni, fandí celý zápas, občas jsou díky hluchým chvilkám domácích velmi dobře slyšet, po každém gólu vytahují nad hlavy sektorovku.
Suma sumárum, co se týče hlasitosti, tak jsem navštívil utkání s výbornou atmosférou. S celkovým systémem domácího dopingu už bych tak pozitivní nebyl, do budoucna určitě mají na čem pracovat.
                  
    
|
Sledovat @supporters_cz