|
Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping). Premier League. Podle mnohých nejlepší fotbalová liga na světě. Každý týden vídáme sestřihy zápasů a v nich ty nejhezčí akce a góly světových hvězd. Jak ale fungují věci na stadiónu, které v sestřizích nevidíte? Jaký je britský fanoušek? Dá se alespoň v něčem porovnat tato liga s tou naši tuzemskou? Jak moc obtížné je sehnat lístek za rozumný peníz na tak kvalitní ligu?
V průběhu srpna plánujeme s přítelkyní výlet do Londýna. Máme v plánu ty Big Beny, Towery a další londýnské klasiky, které bych měl jako správný turista vidět. Vždycky, když jedu někde za hranice, hledám v blízkosti fotbalová utkání, které by mi mohly přiblížit místní kulturu. Nikdy mi to termínově nesedlo, až teď. Týden po reprezentační pauze je liga v plném proudu a fotbalové menu je opravdu výživné. Nejsem fanda žádné zahraničního celku, takže je mi jedno koho na zeleném pažitu uvidím. Stejně mi ty fandovství na dálku přijdou taková zvláštní, mám za to, že s tímto se člověk musí narodit, být v tom „vychován“, a ne že se v pubertě rozhodnu, že budu fandit právě tomuto klubu a jsem okamžitě jeho fanouškem. Jako první mi do oka padne londýnské derby Arsenal – Tottenham. Hledám lístky na tento mač. Ty jdou sehnat přes klub, ale pouze v případě, že máte zakoupené klubové členství, které také něco stojí. Druhou možností jsou lístky přes zprostředkovatele nabízené různě na internetu, tam ale ceny začínají na £100. Přijde mi to příliš, a také preferuji návštěvu toho typického anglického stadiónu. Můj výběr se zužuje na Crystal Palace a Fulham, což jsou oba londýnské celky. Chvíli váhám, bavím se o mém nápadu s kamarády. Nakonec dostávám doporučení na Crystal Palace, který ten víkend hraje doma s Evertonem. Začínám si projíždět různá videa na Youtube, abych měl představu do čeho jdu. Na Anglii je to celkem nezvyklý pohled. Celotribunové chorea, vlaječky, kartony, mávací vlajky na tyčích – to jsou fans Crystal Palace. Beru to!
Lístky se dají opět sehnat přes různé internetové zprostředkovatele. Možná bych je sehnal pohodlněji a levněji, ale já volím nákup přes klubový web, kde je opět potřeba zakoupit členství. Crystal Palace (CP) nabízí tři druhy členství, a to GOLD za £ 55 (obsahující: prioritní nákup vstupenek, slevy, šalík, vlepky, klubový TV program), INTERNATIONAL za £ 45 (možnost nákupu vstupenek, klíčenka, sleva na hotely, klubový TV program, vlepky) a SILVER za £ 25 (nákup vstupenek, vlepka, klíčenka). Volím balíček SILVER, kde mi je ihned přiděleno osobní číslo a mám možnost si zakoupit vstupenky. Ceny se pohybují mezi £27 – £42 Po zaplacení lístek stahuju v PDFku, tisknu a to je celé. Navíc získám klubové body. Čím více bodů, tím mám lepší výchozí pozici pro případnou koupi lístků na domácí i venkovní utkání CP. Body získáváte i za nákupy ve fanshopu.
V den utkání panuje typické britské počasí. Mrholí, fouká silný vítr, ale mně to nevadí, těším se, že si splním svůj dětský sen. Sice jsem Premier League chtěl vždycky hrát, ale beru za vděk aspoň tomu, že ji dneska uvidím. Zároveň mám obavy, že budu zklamaný. Nikoliv z fotbalu, o ten mi až tolik nejde. Bojím se atmosféry. O Premier League se často píše jako o lize, která má sice neustále vyprodáno, ale fanoušci tomu správnému fandění moc nedají. Na některých stadiónech se nemůžete bez dovolení zvednout ze sedačky. Sám nevím, co mě čeká. Fanoušci CP patří v Anglii k tomu lepšímu, uvidíme, co dnes předvedou.
Jelikož stadión CP leží mimo centrum na jihozápadě Londýna, přemisťuji se na utkání vlakem. Ve stanici London Bridge kupuji zpáteční lístek za £ 8,80 a vyhlížím vlak směr stanice Norwood Junction. Společnost mi dělá plné nástupiště domácích fans. Za 11 minut jsem na místě a maličká stanice zažívá nápor několika stovek fans. Cestou na stadión mi padne do oka hospoda, která je určena pouze pro držitelé permanentek a VIP karet a přemýšlím, zda by takhle mohla fungovat nějaká VIP havířovská hospoda třeba po zápase AZetu. Potkávám paní v důchodovém věku, která si přivydělává prodejem ručně pletených šál CP. K mému překvapení slyším za sebou i české hlasy, které se vydaly na zápas.
Za sílícího deště přicházím k Selhurst Parku. Člověk by si nepomyslel, že stojí u stadiónu účastníka Premier League. Mezi domy na kopci zašitý stánek, jehož základy brzy oslaví 100 let. „Bohužel“ i tento stadion čeká v nejbližší době modernizace. K vidění je jakási dětská zóna, kde děti kopou na terče či se mohou vyfotit s podobiznami hráčů CP. Dále se prodávají zápasové bulletiny za £3,50, ale jinak nic, co bychom z Česka neznali. Kontrola není nějak důkladná a já se bez problémů dostávám na Arthur Wait Stand, což je název tribuny. Vůbec, pojmenování tribuny po klubové legendě mi přijde super nápad. V Česku jsem to zaznamenal na Slavii a na Spartě. V Anglii si legend velice váží, a takhle se jim odvděčují. Chápu, že u nás už je zažité to „jdeme na ÁČKO“ „jdeme na BÉČKO“. Chápu, že všechny tribuny nejde pojmenovat během jednoho roku, že je to postupný proces. Jen škoda, že když už se k nějakému vyznamenání legend v Havířově dostaneme, tak to zůstane u jednoho jediného dresu pod stropem haly...
Kompletní článek k dočtení zde.
Autor: Blog
|
Sledovat @supporters_cz