Belgie - Chorvatsko (pohled fans Chorvatska)

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Po několika týdenních nejasnostech jak, a jestli vůbec vyjedeme se na poslední možnou chvílí přece jen zaplňuje BUS a v pondělních ranních hodinách vyjíždíme z Biogradu převážně v mladší sestavě doplněné o několik fanoušků z okolních obcí. Několik kilometrů před hraničním přejezdem na Slovinsko zastavujeme a pečlivě uschováváme všelijaké předměty, které by se četnictvu nemusely pozdávat. Na tomto odpočívadle potkáváme jak minibus fanatiků (známých) z Dubrovníků a par desítek před námi vidíme zhruba čtyřicet Riječanů. Vzduchem zazní něco o dalmátských pičkách, Ubi Ubi Ubi serbia (cca 20% obyvatel Rijeky tvoří Srbové) a v rámci všeobecného kldiu a míru odjíždíme vstříc hranicím.

Kontrola probíhá docela v klidu až do té doby,než se acabům nepozdávají dva členové naší výpravy, kteří mají soudně zakázán vstup do Belgie. Po půlhodinové debatě přesvědčujeme acabstvo, že na žádný fotbal nejedeme ale že jsme hokejoví fanatici, kteří cestují do Prahy na KHL.

Ti nám nakonec uvěří a jako bonus přidává jeden acab otázku, jestli by nemohl jet s námi. Okamžitě mizíme vstříc dalším zážitkům. Zhruba po 30 hodinách cesty dorážíme do Bruselu a okupujeme hospody v centru města. Pivo hnusné,holky hnusné. Krátce po poledni se v 30 lidech (25 Torca + 5 Tornado Zadar) vydáváme prohledat přilehlé parky a ulice jestli nás náhodou nečekají nějací místní dobrodinci s nějakou bagetou na zpáteční cestu. Hodinové hledání k ničemu nevede, když dostáváme echo že v ulici, kde jsme před 5 minutama byli, dostává oklep několik naších bratrů z Korčuly. Běžíme jim okamžitě na pomoc, ti se zvedají ze země a informují nás o útoku cca 50 maskovaných fanoušků.

I přes jejich početní převahu se jim podařilo ubránit repre vlajku a co víc, jeden Chorvat dokonce ukořistil belgickou vlajku Fans Antwerpy. Vynikající práce. Do večera se nic zajímavého neděje, akorát vidíme BBB s několika belgickými šálami.

Vcelku poklidně míříme na stadion a cca 100 metrů před jeho branami slyšíme nějaký povyk. V mírném poklusu se přibližujeme a vidíme cca padesátku Belgičanů jak bijí Chorvaty. Během několika okamžiků je celá tato sebranka rozehnána (nejspíš chuligáni Andrelechtu) a my vyklízíme pozice před blížícími se ACABY. U vstupu prý zatýkají několik BBB za odpolední alotria ve městě (ACAB!!!) Bohužel je většina Chorvatů už na sektorech tudíž o zatknutí záhřebských ani nevěděla.

Celkově se nás na stadionu schází něco přes dva tisíce a po fanatickém odzpívání hymny upadá support do průměru, který vyhecuje na správnou úroveň až gól v síti Belgičanů. Během poločasu několikrát hromově ,,zdravíme´´ HNS (Chorvatský Fotbalový svaz), Uefu a Evropskou unii. Krátce před poločasem se samosebou vznítí ukořistěné šály Belgie, což se nelíbí domácím tlustoprdům ve vestách a snaží se sebrat 2 Riječany. To se nelíbí jak nám, tak pochopitelně Armadě a desítka pořadatelů je obklíčena zhruba sedminásbným počtem Chorvatům. Během vteřiny ochranka mizí se slovním varováním. ACAB!

Druhý poločas už toho moc zajímavého nenabízí, před koncem je odpáleno něco málo pyrotechniky. Po konci utkání se do sektoru dostává echo, že se v parčíku před stadionem potuluje zajímavá partička domácích, opět věříme že si nachystali nějaké ty chelbíčky pro nás, cajti to nechápu a několik vznětlivějších povah se snaží vylomit bránu ze sektoru. To se sice po pár minutách daří, ale okamžitě nastupuje místní komando a několika varovnými údery pendrakama dává jasně najevo, že nic nebude.

Představa noci na bengárně lákavá zrovna není a proto v klidu a míru opouštíme stadion a za vytrvalého zpěvu státní hymny je náš bus eskortován až k hranicím Belgie. Cesta zpět je ve znamení klasického popíjení Ožujska, Rakije, zdobení benzínek nálepkami a spánkem. U Mariboru čekáme na odpočívadle atak Slovinců, ten se nekoná tak v poklidu dojíždíme do naší milované země. U Gospice pak minutou ticha uctíváme mrtvé české turisty, kteří nepřežili havárii autobosu a ve čtvrtek před 1 ranní přijíždíme do Biogradu. Někteří volí osvěžení v moři, které se po úmorné cestě hodilo, zbytek se rozchází do místních barů. Kolem 4 ranní pak inkasuje v historickém centru několik srbských turistů (zřejmě fanoušci Partizanu), kteří prozpěvují něco o vypálení Chorvatska.

P.S. V NEDĚLI VŠICHNI NA HAJDUK!!!!!!

Autor: Blog