Blog fanoušků: Česká Republika – Rakousko

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Na zápas české národní reprezentace se vydávám přesně po 2 letech, kdy jsem naposledy navštívil utkání našich čutálistů ve Wroclavi. Jsem docela zvědavý, kolik se toho běhěm dvou let změnilo.

Na tento zápas vyjíždím již 4 hodiny před utkáním z Ostravy. Po hodince cesty se ocitám před branami olomouckého nádraží. Vůbec to nevypadá, že se dnes hraje nějaký fotbal. Ani jedno policejní auto, to nepotkávám ani při procházce městem, ale až u stadionu. Zde už potkávám pár Rakouských fanoušků, kteří dojeli auty, někteří i autobusy. Vydávám se do centra města, kde opět potkávám jen rakouské fanoušky, po těch českých jako by se slehla zem. Obsazuji jednu putiku hned vedle radnice a sleduji krásy Hané. Tak hezké holky nemáme ani u nás. Jelikož jsem se asi 20x zamiloval, musím oční bulvy obrátit na fanoušky v dresech, šálách a s vlajkami rakouských barev. 

Početná skupinka si sedla hned naproti mně. Popíjí pivko, zazpívají nějaký ten chorál a světe div se, muži zákona už se objevili a nebylo jich málo. Po městě jezdí sem a tam a hlídají bezpečnost Rakouských fanoušků. Ti se mohli cítit opravdu bezpečně, o jejich vlajky pověšené na plotě neměl nikdo očividně zájem.

Hodinku a půl před zápasem si vyzvedávám lístky (ještě jednou díky panu M) a usedám si na hlavní tribuně. A hned mě bijou do uší dva muži u mikrofonu, kteří se snaží burcovat ochozy popěvkem „Češi“, mluví o tom, jaké je zde vždycky elektrizující atmosféra a tak dale. Raději to vypouštím druhým uchem.

Stadion se pomalu plní, můj zrak se upírá na hlouček rakouských fanoušků, kteří si tento zápas velice užívají. Jsou řízení spíkrem, mají buben, při úvodní hymně mají připravenou jednoduchou prezentaci z folií znázorňující šály v barvách Rakouska, fandí celý zápas, mají kvalitně ověšený sektor a jejich prezentace a výstup se mi velmi líbí. Hloučky dalších Rakušanů jsou posety všude po stadionu a jejich hráči se můžou cítit jako doma.

Nyní k našim. Vládne naprostá anarchie. O nějakou tu atmosféru se snaží hlouček asi 10 lidí na Východní tribuně. Když už se k nim přidají ostatní tribuny, východní tribuna už dávno mlčí. Další, kdo se pokusil hnát naše hráče za třemi body, byly děti na jižní tribuně. Krom toho, že se asi 4x za zápas ozve celostadionový chorál „češi“ je to asi vše, co se atmosféry našich diváků týče. Opravdu elektrizující atmosféra, jak bylo přes zápasem řečeno. Utkání navštěvuje něco přes 10 000 diváků.

Fotbal nahoru, dolu, ale naši reprezentanti bohužel prohrávají 2:1 a tak si Pavel Vrba připisuje první prohru u národního týmu.

Na závěr ještě musím zmínit místní klobásku, která byla opravdu dobrá.

Sportu zdar a fotbalu zvláště!

Autor: Blog