BLOG: Motoráci na špionáži v Nizozemsku

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Amsterdam. Cíl naší cesty. Při plánování tripu do hlavního města Nizozemska jsme samozřejmě jako první řešili, kdy že to Ajax bude hrát doma, abychom navštívili tamější Amsterdam Arenu a Eredivisie. A ačkoliv jsme chtěli původně vyrazit na šlágr Ajax – Feyenoord, museli jsme z důvodu vyprodání vzít za vděk zápasem Ajax – Twente. Na Feynoord bylo vyprodáno už od Vánoc.

Do Amsterdamu jsme vyrazili už ve čtvrtek, i když podle původních plánů, jsme měli letět až v pátek. Bohužel jsme menším nedopatřením koupili letenky o den dříve a čekal nás tedy téměř celý den a celá noc v Amsterdamu, jelikož ubytování jsme v ten den zajištěné neměli.

Nebyla to ideální noc. Byla zima a některé skupinky, které se scházely v naší blízkosti, nepůsobily zrovna důvěryhodným dojmem. Nicméně noc jsme přežili a o den později jsme se mohli konečně ubytovat.

Ačkoliv v plánu byl pouze jeden zápas, tak jsme se ještě během pátečního dne rozhodli, že si putování Holandskem zpestříme ještě jedním fotbalem. Rozhodli jsme se, že vyrazíme do ne moc vzdáleného Haagu. Poslední tým tabulky Den Haag čekal souboj s dvanáctým Nijmegenem. Fans Haagu trochu známe a víme, co očekávat, a tak si proklepneme na fotkách fans Nijmegenem a jakmile zjistíme, že to u nich taky žije, a že mají také velké výjezdy (díky skupině Nijmegen Fanatics), tak není o čem přemýšlet a víme že nás další den čeká ještě jeden zápas. V pátek po dlouhé noci a téměř dne a půl dne bez spánku se ubytováváme hned vedle vlakového a autobusového nádraží, ze kterého můžeme jet snad kamkoliv v Nizozemku. Ihned po pátečním výletu na větrné mlýny, studujeme cestu do Haagu. Zjišťujeme, že nejlepší variantou bude vlak. Z naší stanice u hotelu do centra našeho cíle to je 57 kilometrů. Cesta trvá 39 minut. Paráda. Nařizujeme budík a jdeme spát.

Den Haag - Nijmegen
V sobotu ráno kupujeme jízdenku a vyrážíme směr Haag (Jízdenka tam i zpátky stála nějakých 580 korun). Cesta do samotného Haagu byla pohodová a poklidná. Haag je nádherné město stejně jako Amsterdam, ale jen najít Kyocera Stadion byl trošku oříšek. Z vlakové stanice jdeme ke stadionu pěšky. Proč ne, máme asi tak 8 hodin času do výkopu. Ale po různých peripetiích jsme byli úspěšní. Stadion nás v první chvíli nadchnul. Nová moderní aréna, do které se vejde 15 tisíc diváků.

Vstupenky kupujeme hodinu a půl před zápasem ve fanshopu za téměř 30 eur. Bereme sektor, který nám byl doporučen přímo lidmi z Haagu. A upřímně? Byli jsme trošku zklamaní. Chtěli jsme vidět jak na kotel domácích, tak na kotel hostů. Ten domácí však byl hned v sektoru vedle nás.

Výhled ale stál za to, fotbal celkem taky, a na to, že spolu hrály dva týmy z dolní části tabulky, tak se hrál ofenzivní fotbal se spoustou šancí, ale konečné skóre bylo pouze 1:0 pro domácí.

Avšak ještě před samotným zápasem obcházíme stadion a nějakou hodinu před výkopem to začíná kolem stadionu alespoň trošku žít fotbalem. Kupujeme samolepky Haagu, mezi kterými najdeme také samolepky Juventusu, Swansea, Brugge a hlavně Legie Varšava. Se všemi těmito týmy má Haag družbu.

Po vstupu na stadion, kde nebyly příliš velké kontroly, nás ihned zaujmou graffiti, které zdobí zeď kolem hřiště. Ano, zeď. Samotná hrací plocha je totiž o pár metrů výše než vstup na stadion.

Vyzkoušíme samozřejmě i místní občerstvení.  Platba není jako na ostatních stadionech nebo kartou týmu, ale vše se platí „žetony“. Dali jsme jeden klasický „wurst“ a masové koule. Jídlo na dobré úrovni a ani jsme nečekali příliš dlouhou frontu.

Na začátku zápasu se pouští hymna domácí celku a velká část stadionu zpívá. V sektoru za brankou se roztahuje sektorová vlajka a v domácím kotli se začíná mávat spoustou vlajek a odpaluje se jedna dýmovnice. Žel je to jediné pyro za celý zápas a později zjišťujeme, že také za celý víkend.

Fanoušci Haagu se snaží celý zápas hnát svůj tým za třemi body, ale repertoár nemají příliš široký, a hlavně všechny chorály a pokřiky končí po pár vteřinách. I přesto se ale domácí prezentují zajímavým pokřikem proti UEFA, kdy si všichni v kotli nandají sluneční brýle a jedou jako jeden muž. Pár brýlí poté skončilo i na hrací ploše po sporném verdiktu rozhodčího.

Občas se z domácího kotle ozvalo také něco jako árie z opery, ale bohužel jsme nezjistili, o co mělo jít. Každopádně okolní tribuny se k fandění příliš nepřidávaly.

Když domácí skórovali, byla to na stadionu ta pravá bouře, která ale netrvala příliš dlouho.

I hosté hnali svůj tým za lepším výsledkem, ale z důvodu naší pozice, jsme je příliš neslyšeli, ale na pohled vypadali, že se náramně bavili po celý zápas, i přesto, že jejich mužstvo prohrávalo.

Na stadion si nakonec našlo cestu přes 10 tisíc lidí. V závěru jsme vylepili pár motoráckých samolepek.

Po zápase odcházíme ze stadionů mezi posledními, a když vyjdeme ven, po fanoušcích není ani stopy. Jen pár policistů, co dohlíží spíše na dopravu. Cestou zpět si ještě obejdeme stadion abychom se koukli, jak je nasvícen a jdeme zpět směr nádraží, odkud nám jede vlak zpátky na hotel.

O den později nás ale čekal o něco větší šlágr. Zápas Ajaxu s Twente a podle internetu vyprodaná Amsterdam ArenA.

Lístky (33eur jeden) jsme koupili už koncem ledna a bylo nám sděleno, že si je můžeme vyzvednout tři hodiny před začátkem zápasu u jednoho ze vstupů. V první moment jsme si to nedokázali představit, že by se tři hodiny před zápasem u stadionu mačkalo nějaké procento z 50 tisíc lidí, které by čekalo frontu u pokladny na lístek. To asi ne. Ale přece jen nám dva dny před zápasem přichází email se vstupenkami. Ty si necháme vytisknout na recepci v hotelu u krásné recepční, která nám také ochotně popíše cestu na stadion.

Ke stadionu jsme vyrazili s velkým časovým předstihem a nestačili jsme se divit. Dvě hodiny před utkáním bylo v okolí stadionu tisíce lidí. Neuvěřitelný rozdíl oproti Haagu, kde diváci přicházeli těsně před zápasem.

Před samotným zápasem jsme samozřejmě nemohli vynechat návštěvu fanshopu, který byl narvaný k prasknutí.

I v Amsterdam Aréně jsme museli ochutnat místní pochutiny. Tentokrát to bylo něco jako kebab. A bylo to celkem dobré. Ve všech stáncích lze platit pouze kartou, hotovost neexistuje.

Kontroly na stadionu nebyly příliš důkladné a na místa jsme sedli necelou hodinu před zápasem a pomalu se začínaly plnit i tribuny. Co nás ale trochu zamrzelo bylo to, že jsem se nemohli dostat na jiné místo na stadionu, než do kterého jsme měli vstupenky. Rádi bychom si stadion prošli, protože to, co jsme měli možnost vidět, bylo parádní.

Do našeho sektoru jsme museli projet přes troje opravdu dlouhé eskalátory, což se nikde jinde asi jen tak nevidí.

Sektor Twente byl téměř plný (při odjezdu ze stadionu jsme napočítali 15 autobusů fanoušků Twente), celý zápas byl k vidění kvalitní support a vyvěšeno bylo několik vlajek.

Ani fans Ajaxu se neztratili, nicméně jsme atmosféru očekávali o něco lepší. Čekali jsme pořádnou bouři po gólech, ale to se úplně nestalo.

Jak již bylo psáno výše, podle informací na internetu mělo být vyprodáno, ale volná místa byla k vidění. Každopádně návštěva kolem 50 tisíc byla určitě přítomna.

Ajax zápas zvládl výsledkem 3:0 a pořád je tak ve hře o titul.

Celý výjezd považujeme za úspěšný a myslím si, že to nebyla naše poslední návštěva Eredivisie.

Sepsali a zažili: Motoráci

Autor: Blog