o supporters | registrovat | přihlásit se
vyhledat rss
z domova ze světa foto reporty groundhopping blog rozhovory hooligans video tipovačka

Blog Motoráci: Z jihu na sever!

blog fanoušků pátek, 21.10.2016 04:41 - přejít do komentářů
Motorácký výlet na sever...
images/clanky/blog-motoraci-z-jihu-na-sever!-7732.jpg

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Polsko, Německo, Balkán a tak dále, ale že i tam někde dál na severu existuje velice kvalitní ultra scéna, která se mi ještě stále a neprávem zdá tak trochu v pozadí, tolik lidí nebere v potaz, ano, poslední dobou tyto končiny vyplouvají na povrch, ale stále jsou moc a moc nedoceněné. Jasně, že tam někde je něco, co občas zahlédneš na fotkách, nebo videích. Jako především hokejový fanoušek jsem v nich paradoxně našel zalíbení skrze hokejové fanoušky týmu Djurgården. A svět fanoušků tam někde na severu se nám postupem času líbil víc, víc a víc a letos jsme se konečně rozhoupali zažít jej na vlastní kůži.

Ve Švédsku působí vícero velmi kvalitních táborů, jejich největší koncentrace je však pochopitelně v hlavním městě, ve Stockholmu. AIK, Djurgården a Hammarby. Všechny tři kluby se jako správní městští rivalové vzájemně nenávidí, Hammarby je mezi nimi tak trochu nováčkem, ovšem statisticky nejméně příznivců z tohoto tria má Djurgården. Z  hlediska spojení klub - město se dá říct, že Stockholm je jednoduše rozdělen na tři části. AIK, nebo také  AIK Solna, což je obec, která je domovem AIK a která patří do stockholmské aglomerace, je jasně na severu, Hammarby je zas neodmyslitelně spojeno s jihem a Djurgården je stojnojmenný slavný ostrov přímo v centru.  AIK a Hammarby, to je přehlídka ultra produkce se vším všudy, jak už bylo řečeno, tyhle dva kluby mají větší fanouškovské základny. Hammarby a Djurgården, jejichž nenávist velmi přiživuje to, že dokonce nyní musí sdílet stejný stadion, Tele 2 arenu, na které je však doma spíše Hammarby. V reakci na to zpívají o DIF ať zmizí, že Söderort bude navždy jejich, fanoušci AIK si v této situaci samozřejmě velmi škodolibě libují a zpívají o tomto spojení jako o "Söder Family" . Chorály, které opěvují nenávist mezi městskými rivaly jsou ve Stockholmu a nejen zde prostě super a je jich celá řada. No a Djurgården s AIK, takzvané "Tvillingderbyt"  to je vůbec nejtradičnější derby v celém Švédsku, velká rivalita mezi oběma kluby je dána historicky a sahá až do předminulého století. A to je zápas, který nás zajímá v první řadě.

Do Stockholmu letíme až v den zápasu, přičemž závan severského dění ucítíme už při odbavení na letišti. Úplně náhodou se dáváme do řeči se starší paní, která letí stejným směrem a ptá se, co my tam, jestli na ryby a my že na fotbal a ona jestli prý hrát a my že se jen podívat na nějaké zápasy, chvíli se skoro zdálo, že o tomto světě nemá ponětí, paní bydlící v Norrköpingu však najednou nešetří historkami zejména o zápasech s AIK, o Black Army, Firman Boys..  a že když prý přijede AIK, tedy "Ó Y KÓ" do Norrköpingu, nastává chaos, který se s ostatními nedá vůbec srovnávat. To že se prý sjedou ozbrojené složky z celého regionu jen kvůli jejich příjezdu. No paráda. Ale bereme to trochu s rezervou...

Tvillingderbyt

Když přistáváme ve Stockholmu, respektive v Arlandě, do zápasu zbývá ještě několik hodin. Ubytujeme se na hotelu v Norrmalmu (městká část), odkud máme vše v přijatelné vzdálenosti. Pak míříme skrz centrum k Tele 2 po svých. Z počátku, zejména na třídě Drottninggatan, která se táhne od našeho hotelu až do úplného centra, potkáváme spoustu fanoušků v symbolech a barvách DIF, s přechodem na Södermalm , do jižnější části se však modrá barva mění na černou a potkáváme prozměnu víc a víc příznivců AIK. Nakonec narážíme na náměstí Medborgplatsen, kde Gnaget (AIK) okupují naprosto všechny hospody a je monitorováno vrtulníkem. Odsud směrem na jih už fanouškovský provoz řídne a řídne, až je téměř nulový, k Tele 2 jdeme skoro sami. Je znát, že švédi svou městskou dopravu, která je mimochodem na skvělé úrovni, rádi využívají. Na místě procházíme kolem slavného Globenu a haly Hovet až k Tele2, od jednoho kolosu k druhému je to vyloženě pár kroků, v okolí už se hospody prozměnu znovu modrají, prochází zde samozřejmě i policie, pěší hlídky + hlídky na koních, ale k našemu překvapení jich není tak moc a nevypadají jako když se chystají k zátahu na varnu pervitinu. Ještě prohlédneme vybalený stan s oficiálními suvenýry a pak už se chystáme dovnitř. Z dálky slyšíme rány a řev, do slavného Tvillingderbyt zbývá přesně hodina.

Nutno podotknout, že stadion je nový, už z venku působí velmi moderně a jeho interiér, hlavně tribuny, jsou tak nějak podivné, neosobní, šedivé, nevím jak to popsat...

Procházíme do jeho útrob skrze dosti přísnou kontrolu, při které k našemu podivu i muži provádějí osobní prohlídku ženám, nevím, jak toto mají nastaveno ve Švédsku... a naše první cesta vede rovnou ke stánku s občerstvením, jehož sortiment je velmi, velmi západní, až zámořský. Mezi popcorny a velkým výběrem sraček tohoto typu volíme hotdog, který je sám o sobě docela dobrý, člověk k němu dostane nějaké ty přísady a tak si nakonec docela pochutná, ale do dobré české klobky to má  daleko. 5/10. O ceně se asi ani nemá cenu zmiňovat. Pro čecha je ve Švédsku prostě draho a když už jsme u toho, lupen na tenhle zápas stál v přepočtu 1500,-.

Celí nadržení si jdem sednout na svá místa v horním ochozu mezi bránami už dlouho před zápasem. V sektorech na obou stranách je spousta fanoušků a pozvolna rozjíždějí chorály, nebo vysílají soupeři první "zdravice". Oba tábory vyvěšují své zástavy, na straně domácích je to hlavní velká "SOFIALÄKTAREN DJURGÅRDENS IF", která horizontálně rozděluje tribunu za bránou a spoustu malých vlajek dole, v rohu pak vlajka SLAKTHUSKURVAN, fanoušků DIF nacházejících se přes roh od hlavního kotle, se kterým kooperují a k tomu např. tvoří i svá dílka. I AIK vyvěšuje svoje hlavní zástavy, jakými jsou třeba Sol Invictus, Black Army, Ultras Nord atd..nebo Ivan Turina, zástava již zesnulého golmana AIK, který měl k fanouškům neobvykle blízko.  Na obou stranách se připravuje vícero spíkrů, z nichž jeden jde za stereo. A pak bubny, ovšem pozor... pouze na jedné straně. Fanoušci DIF jej nepoužívají. Důvod neznám, snad je to proto, že chtějí zůstat tak trochu "oldschool", každopádně jejich support šlape i bez toho. UCS pak vytahují kulatou sektorovku a Gnaget jednoduchou černou plachty, jdeme se převlékat.

Do zápasu zbývá pár minut a oba tábory se tasí s prezentacemi. Tribuna Sofialäktaren se zbarví do bleděmodrých a modrých barev pomocí pruhů nahoře a vlaječek dole, tribunu teď místo velké zástavy půlí transparent "BLÅRANDIGA STOCKHOLM" (modré pruhy), po pár sekundách je pak v popředí vytažena podobizna jarla Birgera s budovami Stockholmu v pozadí,  to jsme si ale museli najít sami, protože jsme samozřejmě neměli páru, kdo ten dědek s korunou je, namalováno skvěle, estetický dojem 100%, z našeho pohledu těžko cokoliv vytknout. Fanoušci Hammarby sice po zápase remcají, že se to něčemu podobá, ale co já vím... Do toho se ještě z pozadí začnou valit dýmy v již zmíněných barvách. Na druhé straně zakrývá kotel AIK velká plachta, na které je vyobrazena pochodující černá armáda s vlajkami AIK a jakoby přechází v lidi stojící v kotli, vlevo na plachtě je pak nápis "Tornen förtäljer historien vilka som försvarar vår stad" (tohle si překládat netroufám, je to něco o věžích, historii a obraně města). Velká plachta se při vytažení nachvíli trhá, ovšem problém je bleskurychle vyřešen. Pod plachtou je pak odpáleno několik ohňů a vše je ještě doplněno nápisem "ALLMÄNNA IDROTTSKLUBBEN" (zkráceno AIK). Úvodní představení obou táborů je za námi, stadion je v mlze, všude to od pyrotechniky nádherně voní a  začátek zápasu je zpožděn.

Na ochozech už však klání dávno probíhá. Chorál střídá chorál na obou stranách a domácí zatím hrají prim, je jich prostě víc, jejich podélná tribuna po levé ruce je naprosto ukázkově aktivní a to, že hosté otevírají skóre už v 15. minutě nehraje roli. Gól je samozřejmě patřičně oslaven za pomoci pyrotechniky. I když se to na modré straně nijak zvlášť nepodepisuje, Gnaget nedávají  nic zadarmo, jedou si podle sebe chorály, které jsou mimořádně chytlavé, nejen proto, že bubeníci opravdu dělají čest svému řemeslu, jejich koncert je něco, při čem se člověk vážně baví, podupává si do rytmu, i když jim nerozumí a i když chorály vycházející od Sofialäktaren jsou prostě silnější a hlasitější, vzhledem k jejich početní převaze. Mimo to, v horní části kotle DIF se znovu pálí. Po skvělé první půli neskrývám nadšení.

Protože odsud nechceme odejít s prázdnou, hledáme stánky se suvenýry, samozřejmě ne ty oficiální, ale fanouškovské. Máme předem vyčíhnuto, že by se měly prodávat o poločase za kotlem, jdeme pořád za nosem, směrem za bránu, dokonce se ptáme, kudy dolů z horní části, ale je nám sděleno, že horní a dolní část vzájemně průchozí není, nicméně nevzdáváme se a jdeme dál, až dojdeme zezadu sektoru AIK, pak s neúspěchem jdem zas zpět a v jedněch dveřích spozorujeme, že hosté zatím vytahují další plachtu. Nechceme nic prošvihnout a jdeme prvním vchodem jdeme ihned do ochozů, avšak náš výběr nemohl dopadnout jinak, než že vylézáme přímo v nejprostřednější části horní tribuny Sofialaktaren. Fotíme si zatím neúplné choreo hostů a mezitím nás obestupuje několik borců v černých bundách. Když však zjišťují, že jsme se nepřišli infiltrovat nebo něco takového, dáváme s jedním z nich velmi kraťoučký pokec, který ukončuje další série světlic pár metrů od nás a místní už mají jiné starosti.

Než se stihneme vrátit na svá místa, odpaluje AIK kolem plachty řadu dýmovnic a strobo, to jsme prošvihli. Mimo to, plachta je hodně, ale hodně podobná jednomu z návrhů, který jsme nerealizovali minulou sezonu. Je na ní vyobrazena ruka držící šálu v barvách klubu, zatímco je zamčena v poutech. Význam je víc než jasný...

Fantastická atmosféra přetrvává i ve druhé půli. K domácímu kotli se samy od sebe zapojují okolní tribuny a ani hosté nejsou v tomto směru pozadu, protože i jich je mimo kotel víc než dost. V místech, kde jsme vlezli do domácího kotle, se pálí doslova jedna světlice za druhou a nějaká pyrotechnika je k vidění i na druhé straně. Potom však AIK vstřeluje druhý gól a domácí fandění začíná mírně ustupovat, s přibývajícím časem na tabuli jsou Gnaget víc a víc na koni a jejich chorály jsou silnější a silnější. Pak přichází ty, na které jsme tak trochu čekali. Ten, který si vypůjčila fotbalová Sparta a v rámci Gnaget je to rozhodně jeden z nejznámějších, je však dnes ve srovnání s ostatními paradoxně jeden z těch slabších. A vzápětí odpovídačka Här är vi från norra stå, kterou přerušuje další gól v domácí síti. To už je prostě naše výletové prokletí, to, na co nejvíc čekáme, vždycky něco přeruší, vždycky...

Domácí jsou opaření a AIK jasně dominuje, z okolních tribun najednou vyvstává víc a víc fanoušků v černém a fandí společně s kotlem,či se vysmívají domácím. Abych nezapoměl, během zápasu je na obou stranách vytažena řada transparentů, jejichž význam však nevím. S jedním také Gnaget nejspíš parodují jednu z vlajek domácích a na transparentu píší cosi o běhu na 100 metrů, takže člověk si význam už domyslí. S blížícím se koncem zápasu hosté pořád přidávají, horní sektor se překřikuje s dolním a zábava jede na plné obrátky. Domácí se nakonec dokážou trochu vzpamatovat a zase nakopávají svůj support, i když je jasné, že prohráli. Tvillingderbyt končí za stavu 3:0 ve prospěch AIK, ale v ochozech bych to viděl na remízu. Fanoušci si užívají zaslouženou děkovačku s hráči v rytmu světoznámého Un giorno all'improvviso. Domácí jsou na hráče evidentně nasraní a o žádnou ani trochu nestojí, naopak je odhánějí od kotle.

Hosté pak ještě nějakou dobu fandí a my opouštíme stadion za zvuku jejich chorálů. Po zápase jsou gnaget vedeni policií někam do pryč, slyšíme pár ran, řev, ale na vlastní oči žádnou neplechu nezaznamenáváme.

Co říct závěrem, atmosféra zápasu, na který dorazilo 22 000 diváků úžasná,  odcházím fakt nadšen a má očekávání jsou zdaleka naplněna. A fakt, že ze samotného fotbalu jsem viděl asi tak 10 minut utvrzuje jen v tom, že Tvillingderbyt se odehrálo před fantastickou, osobitou kulisou, kterou bych někdy rád zažil znovu.

Stockholm

Další dny trávíme ve Stockholmu. Pěšky, nebo lodí poznáváme jeho krásy, lezeme po památkách nebo po ostrově Djurgården a po večerech se vracíme na Medborgplatsen, které je v den zápasu Hammarby ověšeno vlajkami a kde nasáváme příjemnou večerní atmosféru a hlavně pivka za dvě kila v přepočtu. Trochu škoda, že mezeru mezi zápasy nevyplnil zajímavý mač, ve kterém Hammarby figuruje, v ten den hrálo s Hackenem. Skoro to vypadá, že Staropramen je tady něco spešl, protože patří mezi ty dražší piva a já si radši nechci ani představovat, kolik by stál náš stál náš kroužek, i když asi by bylo zvěrstvo nechat jej točit švédy, kteří to s pivem absolutně neumějí. V těchto dnech prolézání hlavního města Švédska krom spoustu jiných objektů navštívíme také olympijský stadion z roku 1912, který je neodmyslitelně spojen s Djurgårdens IF, ještě před nedávnem byl jejich domovinou. Magické místo, kde na vás minulost skutečně dýchne ze zdí.

 Pak přejíždíme do Solny, prozkoumat Friends Arenu, která je nyní domovem AIK a který z venku vypadá jako zajímavá krabice, ovšem uvnitř je o poznání hezčí než v Tele 2. Nedaleko od ní pak staveniště, kde ještě před několika lety stával stadion Råsunda, bývalý národní stadion a domov AIK. Ten pohled na vlepkami oblepené okolí s ničím uprostřed je trochu smutný.

Stockholm je ale nádherné město a určitě stojí za to jej poznat. Předposlední večer se vydáváme omrknout noční život a vracíme se s velmi zajímavým poznatkem. To, co se říká o švédkách, není pravda. Je to ještě mnohem lepší.

Djurgården - Malmö (hokej)

Ač se největší fanouškovská kultura točí kolem fotbalu a asi tomu nikdy nebude jinak, jsme především fanoušci hokeje. Hokejoví fanoušci DIF jsou v evropě známí, chce se nám je vidět a koneckonců se nám chce vidět i ten hokej. Po tom, co jsme kvůli tomuto výletu museli oželit domácí zápas s Frýdkem, výjezd do Ústí a jestě nás čeká prošvihnutí zápasu s Přerovem, už nám vůně ledu hodně chybí. Lístky na zapás, tak jako všechno ostatní, zařizujeme už dopředu, ty už zas tak drahé nebyly, jeden stál v přepočtu méně jak 1000,-!

Okolo Hovetu, kde se bude hrát, se motáme už hodiny před zápasem, snažíme se nějakým způsobem vloupat dovnitř Globenu, ten však dnes hostí jinou akci a tak máme smůlu. Zbytek času trávíme v pěkné hospodě poblíž, kde dáváme oběd a nějakou dobu čumíme na United s Leichesterem.

Asi hoďku před zápasem se suneme do haly. Cestou potkáváme pár odresovaných fanoušků z Malmö, ale nic nenasvědčuje tomu, že by tento zápas měl být jakkoliv rizkový a taky že není. Pouhé načtení lístku nám umožní průchod do haly. Vcházíme do útrob Hovetu a následně do ochozů, kde usedáme do druhé řady, takže jsme blízko ledu a zároveň máme nádherný výhled na domácí kotel. Hovet se mi líbí, takový akorát zimák, který ještě furt vypadá jako zimák, také byl postaven v roce 55, ovšem v původním stavu samo sebou není. Tribuny, které pojmou 9000 diváků jsou dobře skosené a navíc je tu díky plechovému stropu skvělá akustika. Za bránou naproti kotli je VIP prostor, který se vynořuje zpoza černého závěsu až po několika minutách.

V domácím kotli je vyvěšena zástava a začíná se pomalu plnit. Hráči po rozbruslení dávají rozhovory klubové reportérce, pak přicházejí ti, kdož se o tento kotel starají a s tak trochu rezignovaným výrazem ve tváři rozhazují po sektoru menší a větší vlajky. Tribuny se plní velmi pozvolna, ale to je hlavně tím, že útroby nabízejí opravdu komfortní prostor. Nakonec je kotel docela našlapaný a okolní sektory taky nevypadají vůbec špatně, vyprodáno určitě není, ale lidí je tu hodně. Kotel DIF je opravdu velký a čekáme, kdo s ním bude pracovat, kde je nějaký ten spíkr, nebo aspoň někdo, kdo rozeřvává, nebo co, ale kde nic, tu nic, jen pár kluků dole, kteří vypadají docela od rány. Před začátkem se Hovet setmí, zaznívá klubová hymna, poprvé a taky naposled se mává vlajkami a rozjíždí se první chorál. Pak je nějakou chvíli ticho a zanedlouho přichází další, a tento proces se stále opakuje s tím, že čekání na další chorál je pořád delší a delší, až je fakt dlouhé. Některé chorály jsou velmi slaboučké, jiné jsou zase super a jsou hodně slyšet, ještě aby ne, při té akustice a počtu lidí v kotli. Ale to je jen málokrát za třetinu.

Přestávku trávím ve frontě na hajzl. Pokud u nás někomu vadí fronty o přestávkách na hajzly a na cokoliv za Céčkem , pak bych mu přál vidět tohle. K jídlu si nedáváme nic, protože jsme čerstvě po obědě, stánků je tu dost, ale sortiment je tu podobný, jako v Tele 2, navíc pár chvil před další třetinou ještě pořád stojím před hajzlem.

Druhá třetina je z hlediska atmosféry možná horší, jak ta první a tak se začínám víc a víc soustředit na hokej, který, jak zjišťuji, skutečně lahodí mému oku. Švédksý hokej je rychlý, pěkný, hodně technický a hraje se tu velmi disciplinovaně. Ale zpět k fandění. Kotel spontánně rozjíždí chorály, některé drží docela dlouho, ale do nějaké slušné bouře to má daleko. Po druhé třetině už jsem trochu zklamaný, asi je to můj problém, ale čekal jsem víc. Jsou tu také hosté z Malmö, je jich v sektůrku asi tak 20, ale jediné momenty, kdy o nich člověk ví, jsou po jejich gólech. Takže taky nic moc. Nebo spíš nic, než moc.

Přestávkový program je zcela jednoduchý a sympatický, malí hokejisté při něm sehrají exhibiční utkání a pak si užijí malou děkovačku s kotlem nebo dávají krátký rozhovor klubové televizi. Ve třetí třetině pak domácí kotel konečně ožívá a žene svoje koně za vyrovnáním, probíhají různé odpovídačky s halou, překřikování, společné chorály, tahle třetina je dobrá. Ty předchozí však zůstaly natolik za našim očekáváním, že už celkový dojem spravit nemůže. Jiné zápasy před tímto kotlem jsem neviděl a tak nevím, jestli tohle bylo dobré, nebo špatné, zato vím určitě, že při stejných podmínkách a tomto výkonu by si tenhle kotel lepší tábory z naší ligy namazaly na chleba. Kotel DIF je natolik velký a akustika zde natolik výborná,  že kdyby se někdo vynasnažil vymáčknout z něj maximum, hala by se mohla skutečně otřásat v základech.

DIF prohrává 1:2 po tom, co hosté svědomitě ubrání třetí třetinu, hráči si zatleskají s kotlem a hosté vychutnají krátkou, jednoduchou děkovačku.

Tak trochu zklamaní odcházíme z Hovetu mezi zástupy fanoušků a metrem, nebo co to je ta tunelbába, se vracíme na hotel.

Malmö - Helsinborg

Druhý den ráno sedáme do vlaku a děláme Stockholmu pápá. Zvolili jsme tu nejlevnější možnou variantu a cestujeme starším vlakem na jih, do přístavního města Malmö. Cesta trvá přes 5 hodin, ale utíká neobvykle rychle a během odpoledne dorážíme do cíle. Opakuje se scénář před minulým fotbalem, ubytujem se a hned jdeme zase pryč. Bydlíme jen kousek od nádraží, takže do centra jdeme kolem něj a to už před ním stepuje asi dvoustovka hostů v doprovodu policie a policejní helikoptéry. Jdeme schválně pěšky a jen tak sběžně Malmö okukujeme, protože je to naše poslední příležitost.

Zápasu Malmö FF s Helsinborgs IF se přezdívá "Skånéderby", je to zápas mezi nejúspěšnějšími kluby regionu Skåne, obě města jsou nedaleko od sebe. Zápas se odehraje na Swedbank Stadionu, na kterém Malmö hraje svoje zápasy a který pojme 24 000 diváků, z toho je 6000 míst na stání. Je to třetí největší švédkský stadion. 60 let starý Malmö Stadion leží jen pár metrů od něj a takový ten hlavní plac, kde se pohybují domácí fans, stadiony odděluje. S Malmö mělo před dvěma lety tu čest jedno z pražských S, I fanoušci Malmö a jejich skupiny jsou známé po celém Švédsku. A v Helsinborgu se zas jezdí v pravo.

Pokukujem, co mají místní na sobě za nápadité suvenýry a pak jdeme dovnitř, vypadá to na velkou šacovačku, ale není žádná, seberem zpravodaj zadarmo a zase jdeme rovnou ke stánku. Zde mají k našemu milému překvapení normální klobásu, takže volba je jasná. Zase na víku od krabice s takovou tou malou debilní houstičkou, ale dobře udělaná, chutná. Vzhledem k tomu, jaké nesmysly jsme ve Švédsku požili, se obávám, že standart je teď pro nás příliš nízký a tak si raději držím odstup a dávám 7,5/10. Během celé cesty jsem fakt nechápal, co jsou švédi schopni vytvořit za gastrosračku a ochutnal jsem tady věci, jako jinde ne. Jako třeba tortilu naplněnou bramborovou kaší s hořčicí a do ní vraženou klobásou. A když už jsme byli fakt v koncích, vsadili jsme na mekáč a je to skoro neuvěřitelné, ale i tam  jídlo zk*rvili. Pokud by jste někdy někdo ve Švédsku hledal záchranu, jděte do fastfoodu jménem "MAX". Ten nás nezklamal ani jednou.

Jdeme dovnitř a usedáme do druhé řady, odkud máme znovu pěkný výhled na hřiště i domácí kotel. Zapadající slunce nám sice svítí přímo do očí, ale za pár desítek minut by mělo být po problému. Hosté od nás budou trochu dál, nedá se nic dělat. V domácím aktivním sektoru už posedává nebo postává spoustu lidí a zbytek stadionu je téměř prázdný, vyjíma našeho blízkého okolí, kde sedí rodiče dětí z dole se odehrávajícího minizápasu. I oni si na závěr udělají malou děkovačku. Oproti Tele 2 je tenhle stadion daleko sympatičtější, hezký, docela moderní a přesto se odsud fotbalový duch nevytrácí. V sektoru hostů je malá skupinka lidí a hlavní vlna je ještě bůhví kde. Domácí už pomalu zaplňují kotel, ovlajkovávají sektor, objevují se mávačky a obouručky, oboje jak tištěné, tak ručně dělané. A ovlajkovává se i sektor v rohu nad kotlem, který pojďme nazvat pracovně "sektor fotrů". V něm se nacházejí fanoušci ve věku řekl bych 30 a výše, kteří reprezentují starší generaci. I ty jejich vlajky jsou takové ty typické "oldschoolovky". Jedna z jejich mávaček je enormě velká. A není to žádný malý kotlík, pár stovek jich tam bude.

Domácí tráví čekání do začátku za zpěvu asi dvou chorálů, mezitím přichází hlavní nával hostů, kterých se nakonec schází hrubým odhadem tak 500-600 a vyvěšují řadu zástav a také vytahují mávačku. Od té doby, přesto že je přes domácí moc neslyšíme, v sektoru rozjíždějí solidní párty. Chvíli na to zazní opravdu hezká klubová hymna, při které má celý stadion šály nad hlavou. Hosté z Helsinborgu jim tento moment chtějí samo sebou zkazit, ale příliš to nejde, protože zpívají opravdu všichni.

A pak se jde na výkop, v ten moment už je na stadionu velký rachot a hosté tasí svou jednoduchou prezentaci. Modré fólie nahoře, červené dole, nějaký znak uprostřed, akorát výjezdové choreo. Kartoniáda se pak mění na vlaječky a ještě dlouhou dobu se s nimi vlaje.

Zábava v sektoru Helsinborgu nekončí ani dlouho potom. I když jak už jsem výše zmínil, neslyším je přes domácí, je vidět že to v jejich sektoru žije a že nestát proti takové přesile, byli by slyšet daleko víc, protože jsou evidentně hodně nabití energií. Nedá se říct, že by domácí kotel nějak bouřil, ale hlasitý je fakt solidně a s podporou "tribuny fotrů" svede hodně dobré představení. Chorály Malmö jsou opět něčím novým a trochu váhám, jestli se mi líbí víc jejich, nebo ty, co zněly na derby a sorry že o tom furt mluvím, ale přijde mi, že Švédsko se opravdu vymyká takovým těm typickým evropským melodiím a tak se prostě bavím daleko víc, než když slyším padesátou modifikaci toho samého. Malmö otevírá skóre a bouřlivě oslavuje gól za přispění efektu nějakých světlic. Ještě v prvním poločase ale spolupráce mezi hlavním kotlem a "tribunou fotrů" zaskřípe. Je obvyklé, že si i oni někdy rozjedou něco svojeho a hlavní kotel se k nim přidává. Mez tím, co se hlavní kotel Malmö, který vedou povětšinou mladí, k něčemu chystá, fotři rozjíždějí něco svého a kotel jim do toho začne řvát cosi jiného. Fotři jsou nasraní, řvou a vysílají gesta na mladé dole a ti sklopí ocas, umlčují svůj velký kotel a pokračují s nimi. I tady se domácí převlékají pod sektorovkami a pak se dole v něčem šťourají a rozestupují a tak čekám mega plachtu podsvícenou racemi a oni vytahují jen první z několika transparentů. A tak jsme alespoň nasraní, že tomu zas nerozumíme. Všichni Švédové, se kterými jsme se za těchto několik dní bavili, až na cigošku, která mě chtěla na Medborgplatsen obrat o jídlo, mluvili perfektně anglicky, tak by je neubylo, kdyby vytáhli i verzi v angličtině, nějaký transparent totiž vytahují i hosté. Ti si, mimochodem, jedou neúnavně pořád svoje. První poločas končí za stavu 1:0 a i když atmosféra nedosahuje tolika decibelů, jako derby ve Stockholmu, je také výborná a jsme z ní až překvapeni, samozřejmě v pozitivním slova smyslu.

Své kulinářské povinnosti už máme za sebou a tak o přestávce víceméně nikam nejdeme a prohlížíme si alespoň obrázky ve zpravodaji. Hosté něco kují, docela hodně jich leze pod vlajku a převlékají/ zahalují se a rozestupují se dole pod sektorem, všem je jasné, co přijde a tak arbitr zahájí druhý poločas s tím, že bude trvat asi tak 10 sekund.

Hosté ihned odpalují asi tak dvacítku světlic a zápas je na chvíli přerušen. Aktivita domácích je prvních 10 minut druhého poločasu asi nejmenší za celý zápas a já konečně slyším hosty, kteří stále a neúnavně něco řvou, skáčou, tleskají strkají  do sebe a teď jsou dokonce docela hodně slyšet.

 Vzápětí se však kotel Malmö probírá a znovu si bere slovo. Jak se zápas začíná pomaličku chýlit ke konci, oba sektory stupňují svůj projev a celý stadion se často přidává k domácímu kotli. Na hřišti Helsinborg tlačí a dle mě, i když zdaleka vše jsem ze zápasu neviděl, by mu remíza víc než slušela. Malmö se ale statečně brání a nakonec je jim odměnou druhý gól v síti hostů. Ochozy bouří, v kotli jsou odpáleny nějaké race a už se jen slaví. To už je pro hosty dobře mířená rána a jejich po celý zápas neutichající show končí. Celý stadion skáče, zpívá, opravdu skvělá podívaná.

Po děkovačce míříme s velkou spokojeností zpět na hotel, chvíli se kolem nás motají nejací týpci , ale o nic nejde. Vycházející davy ještě křižují policejní hlídky, ale hosté jsou vedeni ze stadionu zpět k nádraží a na této frontě je také klid. Ještě vandrujeme nějakou dobu po nočním městě a přístavu, abychom si jej alespoň trochu prohlédli.

Náš pobyt ve Švédsky končí další den ráno, kdy sedáme na vlak a přes most, který spojuje nevýchodní Evropu se Skandinávií, se přesouváme do Kodaně.

Kodaň

V Kodani trávíme čas do našeho definitivního večerního odletu. Chvíli lezeme po krámech, pak dojdem do přístavu a všechny památky zmáknem během pár hodin za pomoci lodní dopravy. I Kodaň je krásná, ale tolik času, jako Stockholmu jsme jí bohužel věnovat nemohli. Tak příště možná právě sem...

...Závěrem třeba říct, že Švédská fanouškovská kultura je hodně specifická, jiná a hlavně opravdu velmi kvalitní a člověk si zažije něco, co jinde ne. Oba fotbalové zápasy byly z hlediska atmosféry skvělé, těžko je však srovnávat, protože oba byly v něčem jiné a tak nemůžu říct, co nás bavilo víc, ale oba nad rámec splnily to, co jsme od nich očekávali. Možná že zápas v Malmö postrádal trochu víc ultra produkce. Hokej byl trochu zklamáním, ale zase je fajn vidět, kde se naše hokejová scéna momentálně asi tak pohybuje. Když by mi před pár lety někdo řekl, že jednou napíšu, že kotel Djurgårdenu by si některé naše tábory namazaly na chleba, asi bych ho měl za blázna. Abych uvedl věci na pravou míru, když domácí kotel jel naplno, rovnal se mu u nás málo kdo a možná spíš nikdo, ale bylo toho málo. Pokud jsem kdysi viděl několikaminutový sestřih jejich skvělé atmosféry, tak osobně jsem trochu nabyl dojmu, že to je vše. Ale třeba to hokejoví DIF vybalují až v play off - možná právě to, jak se u nás přistupuje i k běžným ligovým zápasům, nás posunuje o level výš. Tolik ticha, jako v Hovetu, by si lepší české tábory dovolit nemohly. Toť vše. Pokud by tedy někdo plánoval ze stejných důvodů Švédsko navštívit, pak nemůžeme než vřele doporučit. Ale připravte si hodně peněz.

                                                                                                                          

 

Autor: DD & lj

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Pokud jste zaregistrovaní, tak se stačí přihlásit. Pokud registraci nemáte, tak se prosím zaregistrujte.

Jméno Heslo
text
  • FC Viktoria Plzeň wawe48 25.10.2016, úterý, 15:01 + 0 - 0
    Hezky napsáno :)
  • Zbrojovka Brno Cenda 25.10.2016, úterý, 14:52 + 0 - 0
    By mne zajimalo na kolik vas tahle estrada prisla lupeny za 1000 a vys pivo za 2 kola no pekny
  • AC Sparta Praha Mormo 22.10.2016, sobota, 17:18 + 0 - 0
    Perfektní počtení :)
clbanner



Videa

Pyrošou Tribuny Sever v zápase s Teplicemi


další videa >
ULTRASSHOP.CZ Tipovačka
Fortuna liga CZFortuna liga CZ
1.
FC Baník Ostrava Casual88
439
2.
1.FC Slovácko champyon
427
3.
FC Viktoria Plzeň wawe48
413
4.
bez klubu Majkl1911
357
5.
bez klubu Son of Moravia
340
6.
FC Baník Ostrava mara1922
338
7.
FC Viktoria Plzeň navrcswansea
329
8.
Slezský FC Opava lamich2
324
9.
SK Slavia Praha TomSesivka
323
10.
bez klubu Cestovatel
321
Fortuna liga SKFortuna liga SK
1.
bez klubu DavidOFF
191
2.
FC Baník Ostrava mara1922
180
3.
1.FC Slovácko champyon
144
4.
FC Viktoria Plzeň navrcswansea
144
5.
1.FC Slovácko FanaticBoy
143
6.
FC Viktoria Plzeň wawe48
139
7.
MŠK Žilina Nordic Division
138
8.
FC Baník Ostrava mario72
135
9.
bez klubu Cestovatel
120
10.
1.SC Znojmo Jerzy-Okurkari
116
ULTRASSHOP.CZ Tipovačka >
Blog fanoušků & Groundhopping
Když se slaví 40. narozeniny... 31.08.2020, pondělí, 14:08

Když se slaví 40. narozeniny...


BLOG: Derby o Sudety s pocho... 02.07.2020, čtvrtek, 12:16

BLOG: Derby o Sudety s pocho...


Pusťte fanoušky na fotbal, a... 08.06.2020, pondělí, 13:45

Pusťte fanoušky na fotbal, a...

další články >
Vlajkonosi.cz
VLAJKONOŠI v Chomutově 15.11.2019, pátek, 21:15

VLAJKONOŠI v Chomutově


Hej, Bando! Ve čtvrtek všichni do Chomutova! 09.11.2019, sobota, 09:57

Hej, Bando! Ve čtvrtek všichni do Chomutova!


VLAJKONOŠI na Slovácku 15.10.2019, úterý, 15:40

VLAJKONOŠI na Slovácku

více na www.vlajkonosi.cz>
Hooligans.info
Choreo v dětském sektoru, pyro a Pardubice on tour před 57 minutami

Choreo v dětském sektoru, pyro a Pardubice on tour


Podsvícené choreo a vítězná nálada v sektoru hostí před hodinou

Podsvícené choreo a vítězná nálada v sektoru hostí


V Opavě minuta ticha, choreo a osm fanatiků Dynama před 3 hodinami

V Opavě minuta ticha, choreo a osm fanatiků Dynama

více na www.hooligans.info>
Fanaticky.cz
Choreo v dětském sektoru, pyro a Pardubice on tour před 57 minutami

Choreo v dětském sektoru, pyro a Pardubice on tour


Podsvícené choreo a vítězná nálada v sektoru hostí před hodinou

Podsvícené choreo a vítězná nálada v sektoru hostí


V Opavě minuta ticha, choreo a osm fanatiků Dynama před 3 hodinami

V Opavě minuta ticha, choreo a osm fanatiků Dynama

více na www.fanaticky.cz>
Nejčtěnější články měsíce
Neskutečné! Fanoušci Bayernu... 09.09.2020, středa, 22:08

Neskutečné! Fanoušci Bayernu...


Brněnská vakcína, zabavená v... 13.09.2020, neděle, 21:19

Brněnská vakcína, zabavená v...


Bojkot, podpora za stadionem... 23.08.2020, neděle, 16:16

Bojkot, podpora za stadionem...

Komentáře
včera, 23:21 - Kyby
Stejní vyjebanci všude na svět...
včera, 20:44 - čolo
Jebac chorzowskie psy, no i ta...
včera, 07:10 - nejsem robot
....vymyrdané mozky-jak cajti ...
18.09.2020, pátek, 23:43 - bukanerosrayo
A to si človek myslí, že slove...
18.09.2020, pátek, 14:59 - Oskar
Super!! je dobré vědět i vidět...
všechny komentáře >
clbanner
Speciály



Sledovat @supporters_cz
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace