BLOG: Středoškoláci to taky umí!

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

S postupem středoškolského futsalového týmu z gymnázia v Uherském Hradišti se na naší škole zvedá velká vlna euforie, která nabírá na obrátkách, když náš pan ředitel povoluje uspořádat výjezd fanoušků/studentů na republikové finále Středoškolské futsalové ligy. Tři autobusy se naplňují během víkendu a formuje se skupina kluků, která shání potřebné vybavení. Další parta holek připravuje dlouhé hodiny po výuce navržené choreo. V den turnaje jsme připraveni. Za pouhý týden máme buben, vlajky, transparenty, choreografii a barevně sladěni vyrážíme do moravské metropole. Do haly na Vodově ulici přijíždíme jako poslední a tudíž si za svoji základnu volíme sektor za bránou, což se později ukazuje jako skvělá volba. V hale je kromě nás odhadem 150 dalších fanoušků nebo hráčů z jiných měst.

V semifinále se naši borci mají utkat s týmem z Plzně. Pár minut před výkopem přichází od lídra pokyn, všichni vstáváme a spouštíme první povzbuzování, které doplňujeme vlajkami. Už v tento okamžik všem ostatním v hale padá lidově řečeno brada. Soupeř se sice hned v úvodu ujímá vedení, ale když postupem času naši miláčci otáčí vývoj ve svůj prospěch, naše fandění stejně tak nabírá na obratkách. Zápas je u konce, my postupujeme do finále a s týmem děláme domluvenou děkovačku, ze které mnohým běhá mráz po zádech. Tento zápas měl však být pouze naší generálkou na vyvrcholení celého půlročního turnaje, kterého se zůčastnilo na 300 škol z celé republiky.

Ve finále nás čeká olomoucký výběr. Už půl hodiny před výkopem probíhají v našem sektoru na plno přípravy. Hanáci se pro toto utkání spojili s fanoušky z Plzně, ale dohromady se kromě krádeže a následného vhození několika rolí toaleťáku z mistního WC a několika urážek na naši adresu nezmohli. S úvodním hvizdem vytahujeme stovky nafukovacích balonků ve školních barvách, které nádherně barví náš sektor. Následně jsou všechny naráz rozšlapány, což vytváří v hale s perfektní akustikou moc hezký efekt. Přesto, že náš tým celé utkání ztrácí jeden nebo dva góly, panuje v našem sektoru skvělá atmosféra a vytrvalá podpora týmu. Ve druhém poločase vytahujeme připravovanou choreografii, která přes porodní bolesti v úvodu nakonec vypadá moc hezky. Zápas končí, prohráli jsme. Hráčům chvíli trvá, než setřesou prvnotní zklamání a poté přicházejí pod kotel, kde probíhá dlouhá děkovačka, které se závistí přihližejí všechny ostatní týmy, jež už na ploše čekají na záverečné vyhlášení turnaje. Po skončení ceremoniálu se s hráči dlouhé minuty bavíme poskakováním a pokřikováním. Nic na tom nemění ani fakt, že pořadatelé už v hale zhasli všechna světla. Tento moment se stává pro většinu z nás nezapomenutelným. Před odchodem do autobusů po sobě ještě perfektně uklízíme celý sektor.

Celého výjezdu se zúčastnilo 115 fanoušků z naší školy a každému z nich patří velký dík. Naše chorály byly sice přebrané, upravené nebo velmi jednoduché, ale to je pochopitelné. Tento nedostatek byl nahrazen snahou a emocemi. Škoda, že tento turnaj byl poslední v letošním školním roce. Ikdyž fyzicky nejsme mistři republiky, všichni účastníci z jiných měst při odjezdu do všech koutů republiky věděli, že tento turnaj měl jen jednoho vítěze!

Autor: Blog