Blog fanoušků: Trip to AC Milan vs. Juventus

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

Už několik měsíců přemýšlím o výjezdu na nějaký zahraniční a hlavně atraktivní fotbalový zápas, jak z fans scény, tak i z té fotbalové, úplnou náhodou jsem nedávno objevil agenturu, která tyhle výjezdy pořádá. Vždycky mě hodně lákala Serie A, a jelikož můj zahraniční favorit je AC Milan, kterému fandím dlouhodobě, (od cca 12 let) měl jsem jasno. Hned po tom co jsem koukl na jejich webové stránky, jsem se rozhodoval, který zápas by mohl být atraktivní a po chvíli váhání jsem si vybral „severní derby“ AC Milan vs. Juventus Turín. 

Po kontaktování lidí z agentury a následném zaplacení jsem už jen netrpělivě čekal na 20. září, kdy se vyjíždělo z Prahy autobusem směr Milán. Autobusy jeli celkem dva ( 90 lidí), jeden jel z Brna přes Bratislavu a do Milána, autobus z Prahy, kterým jsem jel já, vyjížděl kolem půl jedenáctý večer, hned v buse každý dostal tu nejdůležitější věc, vstupenku na zápas. A konečně jsem měl namířeno směr Milán, v autobuse nám nosily pivo a nealko sympatické stewardky :-) Mimochodem v autobuse měl každý neomezený počet piv zdarma celý zájezd, což jsem mile rád uvítal a hned po nasednutí do busu jednu plechovku otevřel, asi jako dvě třetiny lidí v autobuse… Měli jsme trochu delší trasu, jelikož jsme měli zastávku u jezera Lugano ve Švýcarsku. Asi kolem jedenáctý dopoledne jsme dorazili do centra Milána, hned po vystoupení z autobusu bylo vidět, že Italové fotbalem prostě žijou, ve městě už bylo otevřených několik stánků s dresy,šálami,vlajkami atd.. klubů samozřejmě převážně AC Milan, ale i Juventusu. Já jsem měl hned samozřejmě namířeno do fan shopu domácího AC Milan Megastore, abych se vybavil na večerní zápas.

Asi kolem třetí odpoledne se to ve městě začalo scházet, strašný davy lidí všude, policajti byli přítomni po celém městě celý den. Co mě ale hodně překvapilo, bylo, že v centru chodili jak fanoušci Milána, tak fanoušci Juventusu úplně v klidu a nikde nebyl žádnej konflikt, ba naopak spolu někteří i seděli u piva. Někdy okolo šestý hodiny večer jsme měli sraz všech lidí z obou autobusů a vydali se na metro, kterým jsme se asi na popátý přesunuli poblíž stadionu San Siro, na popátý bylo myšleno, že metro bylo totálně narvaný fanouškama AC, ale nakonec jsme se tam nějak narvali, jeli jsme asi pět zastávek, (během cesty metrem jsme na jedný zastávce potkali ultras z Juventusu, který zpívali své chorály a byli hlídaný policajtama) kousek od zástavky metra čekal zaparkovaný bus, kam jsme si dali věci. Většina autobusu mimo asi 6 lidí fandili AC. Já navlíkl šálu AC, vzal pivo na cestu a šli jsme na San Siro. Od metra byl stadion asi 15 min. chůze. Po chvíli to konečně přišlo, viděl jsem několik set metrů před sebou tu obrovskou stavbu, San Siro.

Ve skutečnosti je to fakt obrovskej stadion, a ten pohled na ty davy tisíců fanoušků, který se nedočkavě snažej dostat ke vstupům (mám dojem, že tam bylo 13 vstupů okolo celýho stadionu)…to v Česku asi nezažijeme. Naše skupinka asi 8 lidí se vydala ke vstupům, kde jsme se nejdřív museli prokázat občankou, poté nás pustili k další kontrole, kde nás prohledali a až potom jsme prošli turniketem a byli úplně před stadionem, kde nás čekalo vyšlápnout cca 13 pater na tribunu, měli jsme lístky skoro až nahoře. Cestou nahoru na tribunu se k nám přidala malá skupina fans AC a začali zpívat, pěknej pocit, ptali se nás odkud jsme a když jsme řekli, že z ČR, tak koukali, jak puci, že jedeme takovou dálku. 

Když jsme konečně dorazili na tribunu, tak jsme viděli neskutečnej pohled na vyprodaný San Siro, 80 tisíc lidí, to je fakt něco parádního. Po asi čtvrt hodinovém hledání svých míst jsme je konečně našli. Mezi domácími fans na podélných tribunách sedělo i dost fans Juventusu. Hostující kotel měl celý horní patro plný, domácí kotel měl samozřejmě celou tribunu za bránou. Hned po vyhlašování sestav obou týmů, zejména vyhlašování hráčů AC, kdy řve opravdu celej stadion, jde až husí kůže, se fans AC podělili o velké choreo „We are AC Milan“ + italská vlajka a pohár v domácím kotli udělaný z kartónků. Vidět takhle velký choreo na vlastní oči, když při tom řve „plnej dům“ chorál, to je něco neskutečnýho. Po zápase to ale teprve začalo žít ve městě i kolem stadionu, kde byly desítky stánků se suvenýry obou klubů, stánky s jídlem, pitím atd.. I když nakonec AC Milan prohrál, tak určitě nelituju, že jsem jel, splnil jsem si sen a zažil jsem atmosféru jednoho z nejlepších klubů v Evropě na vlastní kůži. Chystám se na další výjezd a ten by měl být do bundesligového Dortmundu, kde jsou jedni z nejlepších fans Evropy.

Nakonec bych chtěl zmínit, že není potřeba mi připomínat, abych podporoval svůj místní klub. Tady v ČR jsem fanouškem FC Slovanu Liberec a chodím pravidelně na naše zápasy v Synot Lize. Loni jsem s Libercem procestoval v EL taky dost měst, jako je Curych, Freiburg, Estoril, letos Alkmaar a Košice. Nicméně AC Milán dlouhodobě sleduji a je to můj oblíbený zahraniční klub, a proto jsem rád, že že jsem toto utkání mohl navštívit.
S pozdravem všem fans, Jirka.

Autor: Blog