Chorvatský fotbalový diktátor Mamić zatčen!

Hrůzovláda Zdravka Mamiće (55) je zřejmě u konce. Prezident Dinama Záhřeb, předseda fotbalového svazu v Chorvatsku a zřejmě i finanční motor provinční Lokomotivy Záhřeb, skončil před pár dny ve vazbě. Je viněn z obřích daňových úniků, korupce a organizovaného zločinu. Záhřebští Bad Blue Boys po sedmi letech ukončili bojkot domácích zápasů a včera se vrátili na svůj domovský Maksimir, kde startovalo první kolo nového ročníku chorvatské ligy. Dinamo přivítalo odvěkého rivala, Hajduk.

(Tisíce fanoušků Dinama míří na stadion. Záhřeb 12.7.2015)

Pýcha a pád Zdravka Mamiće
Zdravko Mamić se narodil v roce 1956 v Bjelovaru rodičům bosenského původu. O čtrnáct let později se rodina přestěhovala do Záhřebu, kde Mamić začal navazovat kontakty s tehdejšími funkcionáři a fanoušky Dinama.  Už jako středoškolský student začal obchodovat s polystyrenem. Postupem času se vypracoval na pozici obchodního zástupce jedné významné záhřebské firmy s koženým textilem. Jeho čilé styky ve fotbalovém prostředí ho vynesly až na pozici generálního ředitele prvoligové Kohorty Osijek. Během své funkcionářské kariéry v Osijeku však dále řídil několik firem v Záhřebu, vedl bujarý noční život a chlubil se přátelstvím s vládními špičkami země. 

(Mamić se proslavil také vulgárními přestřelkami s přítomnými novináři na tiskových konferencích)

V roce 2000 byl zvolen do výkonné rady svého milovaného Dinama Záhřeb, kde se stal po třech letech prezidentem klubu. Se svým synem si rovněž založil tiskovou agenturu, kterou měl samozřejmě pro svoji vlastní propagaci. Už tehdy Chorvatskem otřásala kauza okolo hráčů Modrič, Eduardo da Silva aspol, na jejichž přestupech si Mamić vydělal několik milion kun. Proti Mamićovi se začali bouřit fanoušci Dinama, což vyústilo v bojkot domácích zápasů v roce 2008.

Kontroverzní podnikatel a nejvlivnější osoba chorvatského fotbalu taky proslul svými plamennými rétorickými výstupy na tiskových konferencích. Proti jeho osobě byly podány desítky trestních oznámení, které vždy vyšuměly do ztracena. Mamić také vyhrožoval smrtí několika novinářům a zavedl tzv. černou listinu, na které bylo ještě před pár dny zhruba 400 členů Bad Blue Boys. Mnoho z nich také končilo na několik měsíců ve vazbě a byli pokutováni za sebemenší prohřešky v běžném životě, což ukazovalo na ovládání záhřebské policie právě Mamićem. Během posledních let také na veřejnost vypluly snímky z nekonečných pijatik a bohémského života Mamiće a z téměř zapomenuté Lokomotivy Záhřeb si měl údajně udělat stroj na praní špinavých peněz  Jeho cesta začala nabírat strmý pád ke konci roku 2013.  

Nenávidění rivalové, ale smíry s vojenskou disciplínou. Torcida  & Bad Blue Boys

Torcida Split je nestarší organizací fotbalových fanoušků v Evropě a sdružuje tisíce příznivců Hajduku v celé Dalmácii a také fankluby v jiných částech Chorvatska. Nejspíše asi jako jediná na světě funguje splitská Torcida profesionálně. Zemi odvádí daně, má své vlastní právníky, tiskové mluvčí, v jejich řadách pracuje na plný úvazek několik desítek fanoušků. Záhřebští Bad Blue Boys vznikli až o třicet šest let později (1986), ale síla fanoušků Dinama byla znatelná už desítky let předtím. Mezi Torcidou a BBB proběhlo neuvěřitelné množství místy až brutálních rvaček, kdy končili jednotliví fanoušci v kritických stavech v nemocnicích. Občanská válka na Balkáně však znesvářené tábory spojila a za vlast položily život stovky fotbalových fanoušků. Po jejím skončení se však vztahy vrátily do normálu a Chorvatsko pak opět vidělo masivní střety mezi oběma tábory. 

(Při hromadném střetu na dálnici v roce 2014 neunikly demolici ani dodávky chuligánů) 

Ačkoliv hesla Mrzim Hajduk, Dalmatske pićke a Jebem Zagreb, Jebem Dinamo už v jednotlivých táborech zlidověly, fanoušci si čím dál tím více uvědomovali, že se bez vzájemné pomoci neobejdou. Torcidu a Boyse totiž pravidelně spojuje hned několik věcí. Ať jsou to vlastenecké pochody oslavující Chorvatsko, společné protisrbské zájmy, reprezentační smíry především při výjezdech za hranice země a v poslední době pochopitelně také boj proti Mamićovi a fotbalovému svazu.

Porušení reprezentačního smíru vyústilo v dočasný konec společného boje

Po dobu panování Zdravka Mamiće také došlo k tomu, že fotbalové zápasy chorvatské reprezentace se odehrávaly pouze v Záhřebu, nebo menších městech na severu země. Důvod byl prostý. Zatímco ve svém Záhřebu a okolí měl Mamić věci lidově řečeno pod kontrolou a jeho uplacení lidé kontrolovali důsledně fanoušky, aby se na zápasech neobjevovaly žádné hanlivé nápisy proti němu, tak na daleký Split už jeho nitky nedosáhly. Mamić se obával vzpoury a proto se ve Splitu až na jednu výjimku zápasy nehrály. V létě 2012 hostilo Chorvatsko v přípravném zápase Švýcarsko a do Splitu vyrazila i čtyřicítka radikálů z Bad Blue Boys. Po chvíli pobytu ve městě však byli napadení především staršími chuligány Hajduku, kterým se přítomnost záhřebských v místních barech nepozdávala. Vzájemným vztahům neprospívaly ani neustálé útoky Torcidy na fanoušky Funcuti Šibenik (nejspíš jediné město na Jadranu, kde se fotbaloví příznivci prezentují nenávistí k Hajduku), se kterými udržují BBB dlouhodobě přátelské vztahy. O několik měsíců později pak z čela Torcidy odstoupil renomovaný Stipe Lekić, jehož nástupci zřejmě neměli ty pravé vůdcovské ambice a proto se Lekić po čase mezi hlavní postavy organizace vrátil.
 
(Dlouholetý tajemník, tiskový mluvčí a speaker Torcidy, Stipe Lekić, také několikrát vystoupil veřejně proti Mamićovi v chorvatských TV) 

Armada Rijeka nám příliš nepomohla, shodují se v Záhřebu a Splitu.
Chorvatsku však působí i další početný tábor. Jsou to příznivci NK Rijeky, kteří si říkají příznačně Armada. Ti mají své buňky na širokém území v Istrii a severním pobřeží Jadranu. Mezi Armadou a Torcidou to dlouhodobě jiskřilo při zápasech reprezentace a několikrát museli řež na ochozech řešit neutrální Boysi ze Záhřebu. Mnoho táborů také Armadu označuje jako fanoušky úspěchu, kteří si na stadion našli cestu až po klubových úspěších v lize a nakouknutí do fotbalové Evropy. Ačkoliv Armada Rijeka zaznamenala na scéně chorvatských ultras skutečné procitnutí, tak příliš respektu u BBB a Torcidy nikdy nepobrala. Fanoušci Rijeky se sice prezentují totální nenávistí k Torcidě, ale jejich výjezdové počty ve Splitu a ani blízkém Záhřebu nepřekračují dvojciferný počet. Neustálé vyhýbání se Torcidě jim Hajdukovci spočetli na podzim roku 2013, kdy do Rijeky několik hodin před zápasem přijelo zhruba 300 radikálních příznivců ze Splitu, ale v ulicích historického města hledali soupeře marně. Během utkání pak rozčarování fanoušci Hajduku začali bombardovat obyčejné rijecké fanoušky světlicemi a myšlenky na společný boj proti Mamićovi byly rázem pryč. 

1.12.2013
Tento den se nesmazatelně zapsal do historie chorvatských fotbalových fanoušků. Restrikce proti nim dosáhly svého vrcholu a Mamić poprvé rozhodl, že do hlediště Maksimiru nevpustí Torcidu. S reakcí okamžitě přispěchali záhřebští BBB, kteří splitským nabídli, že uspořádají společný pochod a na stadion půjdou hosté mezi domácí fanoušky. 
(Společný pochod Torcidy a BBB v prosinci 2013) 

O několik měsíců později však došlo k největšímu střetu mezi fotbalovými chuligány v Chorvatsku a poblíž obce Otačac se střetlo zhruba 300-400 osob. Za kratší konec údajně tahali chuligáni Hajduku. Za pár týdnů však zase společně letěli na fotbalové MS do Brazílie. 

Bez fanoušků hrát nebudeme.
Zdravko Mamić však fanoušky Hajduku odmítl pustit na Maksimir i při vzájemném zápasu v listopadu 2014. To už bylo silné kafe i na dlouhodobě protimamićovské funkcionáře Hajduku a společně s hráči se rozhodli, že k utkání nenastoupí. Noční Split pak zažil hotové šílenství a autobus s hráči a vedení klubu čekalo ve městě tisíce fanoušků. O týden později pak Torcida zorganizovala dosud největší protest proti Mamićovi, kdy se na splitské rivě sešlo kolem třiceti tisíc faoušků. Na videu je zachycena i Mamićova reakce při živém sledování manifestu.

Jarní část soutěže se dohrávala spíše z povinnosti a média silně spekulovala o regulérnosti chorvatské ligy.

Hotovo je hotovo a všichni na Maksimir.
Začátek července obletěla Chorvatsko těžko uvěřitelná zpráva. Zdravko Mamić skončil po rozsáhlé policejní akci ve vazbě. Je viněn z obřích daňových úniků, korupce a organizovaného zločinu. Bad Blue Boys nelenili a týž den mu před věznicí uspořádali oslavný ohňostroj. Noviny oslavují BBB jako vítěze fotbalové války mezi lidem a mocností a na první utkání proti Hajduku míří z pokladen tisíce vstupenek. Fanoušci Dinama po sedmi letech končí bojkot domácích zápasů a zaplňují svůj Maksimir. Ze Splitu dorazilo kolem čtyř tisíc příznivců. O včerejším zápasu se mluví jako o průlomovém okamžiku v historii chorvatského fotbalu. Zápas se odehrál ve fantastické atmosféře, během dne nedošlo mezi BBB a Torcidou k jedinému konfliktu a strhující příběh války mezi fanoušky a fotbalovými mecenáši ukázal, že v jednotě je skutečně síla. Mamić dnes vidí panorama Záhřebu z vězeňské cely a na Maksimir se vrátily tisíce fanoušků. Čistka ve vedení zkorumpovaného chorvatského fotbalu však zřejmě do ochozů vrátí další fanoušky po celé zemi. Chorvatští fotbaloví fanoušci tak vyhnali podplacené bafuňáře z vyhřátých křesel svazu a tribun, které tak nejspíše budou opět patřit těm, kteří dělají fotbal fotbalem. 

Dinamo

Torcida

Článek vzešel z dlouhodobého pozorování autora poměrů v chorvatském fotbalu. 

Autor: TomášO