Hoftych: Na Slovensku jsou naši fanoušci suverénní

Dnes vám přinášíme rozhovor s trenérem Spartaku Trnava, Pavlem Hoftychem, kterého jsme se zeptali na věci kolem fanouškovské scény jak na Slovensku, tak i v Česku. Prozradil nám, na které utkání nejraději vzpomíná, a zeptali jsme se ho i na postoj k pyrotechnice.

Jak si užíváte angažmá v Trnavě a co můžete říct k fanouškům Trnavy?
Když jsem přicházel, tak měli fanoušci bojkot, kvůli některým věcem co se jim nelíbili, takže probíhala komunikace mezi majiteli klubu a fanoušky. Podařilo se nám najít společnou řeč, takže se nám na podzim vrátili do ochozů, což bylo dobře úplně pro všechny. Oni jsou na Slovensku suverénně nejlepší a na každý zápas nám chodí věrný kotel fanoušků, kteří vymýšlejí chorea a ženou nás neúnavně celý zápas do útoku. To byl taky jeden z důvodů, proč jsem do Trnavy přicházel. To, co měla Bohemka v Ďolíčku, tak to má Trnava tady na svém stadionu ve svých fanoušcích.

Jak je to jinak s atmosférou na slovenských stadionech?
Divácký zájem je nízký až bídný. Průměrná návštěva do dvou tisíc diváků mluví sama za sebe. Letos byl dobrý zápas na Slovanu, kde byly obě skupiny početné. Kotle šly hlasitostí proti sobě a mělo to ty správné grády, ale jinak je to bídné. Někde jsou kotle o dvaceti lidech, které se tomu snaží udělat jakštakš atmosféru, ale jinak je to špatné.

Můžete porovnat návštěvnost a atmosféru v České republice a na Slovensku?
V Česku jsou taky stadiony, kde třeba chodí víc diváků, ale není tam taková ta skupina skalních příznivců, kteří by dokázali udělat tu správnou atmosféru. Na druhou stranu jsou v Česku tábory, které dokáží udělat svému týmu bouřlivou kulisu. Na Slovensku jsou v tomto směru fanoušci Trnavy jedineční a zbytek ligy je nic moc, nebo nic.

Jakou roli můžou hrát stadiony, kterou jsou v Česku přeci jenom modernější?

Roli to hraje určitě. Teď jsme byli na stadionu v Banské Bystrici a tam se snad od roku 1988, kdy jsem tam hrál s Chebem, nezměnilo prakticky vůbec nic. Možná jenom výměna sedaček. Když to srovnám se stadiony v Česku, tak tam se do těch stadionů investovalo hodně a určitě to má vliv jak na návštěvnost, tak i na sponzory.

Navštívili jsme vaše utkání v Žilině, kde jste měli domácí prostředí. Mohlo to být, nebýt bojkotu domácích, ještě vyhecovanější?
Je tam skupina místních fans, kteří to momentálně bojkotují a předpokládám, že by se jich dokázalo třeba pět set sejít a určitě by atmosféra na stadionu měla větší grády. Ale i tak to bylo top utkání, co se na Slovensku z hlediska fanoušků dalo vidět. Jak jsem již zmínil, tak převyšovat by to mohl jen náš zápas na Slovanu, kde byly oba tábory skalních fanoušků v silném počtu, ale v Žilině je zase pěknější stadion a i návštěva měla parametry, která převyšovala i českou ligu.

V Trnavě rovněž probíhal před vašim příchodem bojkot. Byl jste na nějakém utkání, které se bojkotovalo, a jaké jste měl pocity?
Nezažil jsem to jako trenér, ale byl jsem se tam v minulé sezóně podívat, když to fanoušci bojkotovali a byla tam nízká návštěva. Ten rozdíl byl naprosto markantní a troufnu si tvrdit, že tím trpěli úplně všichni. Jak fanoušci, tak i hráči na hřišti. Když je nízká návštěva bez atmosféry, tak jsou nejvíc slyšet ti křiklouni na tribuně, kteří jsou negativní a to nikomu neprospívá.

Máte nějaký zápas, na který rád vzpomínáte ze stránky atmosféry?

Tak těch zápasů by bylo víc, ale největším zážitek bylo naše účinkování v Evropské lize. Zápas Trnavy proti Levski Sofia, přes kterou jsme postoupili díky domácí výhře 3:1, když v Sofii jsme 2:1 prohráli. Hrálo se před neskutečnou kulisou. Fanoušci měli připravené chorea a mělo to prostě
všechno, co k tomu patří včetně postupu. Podobné to bylo i v zápase s Lokomotivem, který nás však vyřadil.

Jak se díváte na pyrotechniku v hledišti?
Osobně si myslím, že to k tomu patří a dokresluje to atmosféru při zápasech. Nikdy jsem se světlicemi neměl nějaký problém. Akorát někdy, když se to přehnalo a fanoušci si skoro zapálili střechu nad hlavou, tak samozřejmě z toho bylo přerušené utkání, což mě jako trenérovi vadilo, protože se muselo čekat až dým prořídne. Ale pamatují si, když jsem ještě trénoval ve Zlíně a přijeli tam fanoušci ostravského Baníku, kteří zabrali celou tribunu za brankou a při povzbuzování odpalovali světlice, tak to bylo to pravé fotbalové prostředí. Jenom co nemám rád, jsou dělobuchy na hřišti.

Která liga nebo klub má podle vás nejlepší fanoušky a proč?
Z těch lig co sleduji, tak si myslím, že momentálně vládne nejlepší atmosféra na německých stadionech a obzvláště obdivuji fanoušky Borussie Dortmund. Jejich tribuna za brankou je neskutečná.

Je nějaké utkání, které byste chtěl jako fanoušek navštívit a proč?
Kdybych byl fanoušek, tak na Slovensku určitě utkání Spartaku v Trnavě a v Česku potom utkání Bohemky v Ďolíčku. No a pak ten Dortmund, protože návštěva Vestfálského stadionu musí být obrovský zážitek.

Chtěl byste závěrem něco vzkázat našim čtenářům?
Přál bych jim, aby si na stadionech vytvářeli takovou atmosféru, jaká je baví. Aby se bavili tvorbou chorea a nenechali se ničím otrávit, protože jsou to fanoušci, kteří tvoří z velké části fotbal jako takový a bez nich by i sebelepší utkání nemělo tu správnou příchuť.

VIDEA ZE ZÁPASU S LEVSKI A LOKOMOTIVOU

Autor: mr

Autor: redakce