Zapomenutý příběh: Jak sparťan odvezl slávistu na trakaři na derby
STRUČNĚ:
-
Sázka: V roce 1965 se fanoušek AC Sparta Praha Antonín Pavlíček vsadil se Slávistou Františkem Pacákem o návrat SK Slavia Praha do ligy. Pokud Slavia postoupí, Pavlíček odveze Pacáka na derby na trakaři; pokud ne, Pacák pojede na méně významné utkání Slavia Praha - Jablonec.
-
Trasa: Jízda na trakaři měřila 145 km a trvala týden, přitáhla pozornost statisíců lidí. O sázce se psalo nejen v Československu, ale i v zahraničí (Londýn, Paříž, Bělehrad a New York).
-
Start jízdy: Jízda začala poslední srpnovou sobotu ve Smržovce, s loučením desetitisíců lidí. Pavlíčka a Pacáka doprovázeli přátelé a kuchař, měli i čtyřkolák s potřebným vybavením.
-
Pro dobrou věc: Z trakařové jízdy se díky prodeji pohlednic a odznaků podařilo vybrat (po odečtení nákladů) na tehdejší dobu skvělých 32 tisíc korun, které byly věnovány na pomoc slovenské obci Obid, kterou v tom roce postihly povodně. Část peněz pak šla na výstavbu sáňkařské dráhy ve Smržovce.
V roce 1965 se fanoušek AC Sparta Praha Antonín Pavlíček vsadil se svým kamarádem slávistou Františkem Pacákem ve Smržovce o to, zda se SK Slavia Praha vrátí do ligy. Když prohrál, musel svého kamaráda odvézt na derby na trakaři!
Trasa měřila 145 kilometrů, což by v autě zabralo zhruba dvě hodiny. Avšak v roce 1965 trvala jízda na trakaři celý týden a přitáhla pozornost statisíců lidí. O této události se psalo dokonce i v New Yorku.
Pavlíček, který měl 54 let a vážil 54 kilogramů, se odvážně pustil do tlačení slávisty Pacáka, který vážil 71 kilogramů, ze Smržovky až do Prahy. Důvod? Prohraná sázka v hospodě.
Jak se tento příběh zrodil?
Pánové seděli s přáteli v restauraci Kufr na vlakovém nádraží ve Smržovce. Slavia se po ostudném sestupu do druhé ligy snažila vrátit do nejvyšší soutěže a ztrácela několik bodů na vedoucí Plzeň. Sparťané a slávisté se vzájemně hecovali a Pavlíček v žertu prohlásil, že pokud se Slavia vrátí do první ligy, odveze Pacáka na derby na trakaři. Pacák se do sázky pustil s vážností a stejným rizikem – pokud by Slavia zůstala ve druhé lize, musel by se do Prahy dostavit na méně významné utkání Slavia - FK Jablonec.
Ještě v noci po sázce šli muži vzbudit smržovského notáře a sepsali smlouvu. Slavia nakonec udělala Pacákovi radost a vrátila se mezi elitu. Zatímco Pavlíček přemýšlel o úmorné roli rikši, Pacák se cítil jako mahárádža, jen místo slona se chystal usednout na trakař.
Nešlo o obyčejný trakař. Pavlíček pracoval v tanvaldském podniku Totex, kde mu kolegové vyrobili lehký duralový stroj s bantamovým kolečkem. Sedlář Jiří Líbal, zaměstnanec továrny, vytvořil speciální popruhy, které Pavlíčkovi usnadnily práci.
I když o internetu nikdo ani nesnil, zpráva o této podivuhodné sázce se rychle šířila nejen po Smržovce, Jablonecku či Československu, ale i v Londýně, Paříži a Bělehradě.
Trakařová jízda začala poslední srpnovou sobotu ve Smržovce. „Na náměstí se s Pavlíčkem a Pacákem loučilo deset tisíc lidí,“ vzpomíná Inka Urbanová, spoluautorka expozice ve smržovském muzeu, kde jsou k vidění Líbalovy popruhy od trakaře. „Linkový autobus z Jablonce do Harrachova měl kvůli zacpané silnici půlhodinové zpoždění.“
Pavlíčka čekala na trase Smržovka - Železný Brod - Město Turnov - Mladá Boleslav - Stará Boleslav - Kbely - Praha nejen náročná stoupání na Strahovský stadion, ale i dva obtížné kopce na začátku cesty. „I autem je to nuda,“ dodává s úsměvem.
Trakař byl vybaven mnoha vymoženostmi, jako brzdou, klaksonem, směrovkami, odrazovými skly, lékárničkou a nářadím na případné opravy.
Naštěstí nebyli Pavlíček s Pacákem na své sedmietapové cestě sami. Doprovázeli je přátelé a patronát nad trakařovou jízdou převzal sáňkařský oddíl Spartak Smržovka. Expedice měla i kuchaře a doprovodný čtyřkolák, naložený nezbytnými věcmi, včetně stanů ve sparťanských a slávistických barvách.
Mezi doprovodem byl i František Dlask, jehož syn Mirek vzpomíná, že tatínek měl v Kbelích prošoupané boty a musel mu tam přivézt nové. Čtyřkolák táhli kuchař Květouš Svatý a holič Josef Šturma, který Pavlíčka během cesty masíroval. Plachta, která zakrývala čtyřkolák, byla sešitá ze sparťanské a slávistické vlajky.
Trakařová jízda přilákala do ulic tolik lidí, že policejní velitel v Mladé Boleslavi požádal Pavlíčka s Pacákem, aby město opustili až po osmé hodině ráno. Obával se, že by brzký shluk lidí mohl zkomplikovat zaměstnancům továren příchod do práce.
Komunistickým úřadům se trakařová jízda nelíbila, protože do ulic přivedla více lidí než 1. máj. Bránili novinovým reportážím a zakázali hrdinům ze Smržovky jet Sokolovskou třídou. „Měli strach, že by dělníci opustili továrny a šli vítat Pavlíčka s Pacákem,“ říká Urbanová.
Přes Prahu doprovázelo trakař osm příslušníků Veřejné bezpečnosti na motorkách, kteří povolili pouze dlouhou objížďku přes Libeň a Holešovice, což Pavlíčkovi přidalo na trase další kilometry.
Tato anabáze se dočkala zaslouženého ocenění. Při přestávce derby objeli pánové ze Smržovky strahovské hřiště a 50 tisíc diváků jim aplaudovalo. „Byla to obrovská sláva,“ vzpomínal Jaroslav Mrázek, sparťanský fanoušek z Litoměřicka.
Bájný trakař byl dlouho vystaven v restauraci Slavia ve Smržovce, ale nakonec zmizel neznámo kam.
„Můj strejda a pan Pacák zanechali krásný odkaz pro dnešní fanoušky. Odkaz velkých fotbalových rivalů, kteří zůstali kamarády a postavili celou republiku na nohy,“ říká Kučerová.
Koneckonců, derby na Strahově skončilo výsledkem 2:2.
Během jízdy prodávali pořadatelé pohlednice a odznaky. Po odečtení nákladů zůstalo 32 tisíc korun, což stačilo na slušné auto. Pavlíček a Pacák si však nevzali nic, pouze jablonecký podnik Javoz jim jako dar nechal sparťanský a slávistický stan.
Peníze z trakařové jízdy byly věnovány slovenské obci Obid, která byla zasažena povodní, a sáňkaři ze Smržovky je použili na výstavbu nové závodní dráhy.
Autor: redakce z domovaze světaFoto report
AC Sparta PrahaSK Slavia Praha
|
Sledovat @supporters_cz