|
Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).
Včerejší 37. kolo vedlo naši milovanou Duklu do Kadaně, vzdálené 250km.
Ve 14hod. se začal pořádně řešit výjezd, sice to nebyl ideální startovací čas, ale
přece. Po určitých diskusích, které neměly moc hlavu a patu už vůbec ne,
vyskytnul se takovej menší, nezásadní problém. Nebylo auto ani řidič.
Účastníky zájezdu Libora, Zdislava a Aleše, který cestoval z hlavního města ČR –
jména jsou zaměněna schválně – poznáte níže…to ovšem nemrzelo a na náladě
jim to také neubralo. Čas, kdy se mělo být na cestě, rychle utíkal a nezbýval čas
na to, aby se něják více přemýšlelo. Zdislav plácnul úplnou pitomost „pojedeme
stopem“ a další účastníci zájezdu s úsměvem přijali výzvu.
Vše se vyvíjelo dobře, chlapci dokonce měli od Dukly zamluvené lístky, které
čekali na místě konání, na vrátnici.
Účastníci se domluvili, že v plánu A se dostaví chlapci z Jihlavy do Prahy a po
cestě se vymyslí plán B, jak se dostat do Kadaně už i s posilou, která se přidá
v Praze. Aleš se v hlavním městě veselil nad právě ubaleným špekem a čekal na
příjezd dvou jihlavských mládenců.
Chlapci měli sraz před Baumaxem v čase 15:30. Sešli se ovšem až v 15:40,
protože Zdislav nelenil a ještě zašel do Alberta pro flaštičku Magistra, aby po
cestě nebyla zima. Libor měl ovšem v batůžku také překvapení, které znělo jako
cinkající ježečci.
Chlapci vyrazili k přivaděči. Libor vyndal cedulku s papírem a fixem, s kterým se
obezřetně začal ohánět a napsal krásné PRAH. Zdislav vyhodil zdvižený palec a
Libor držel statně cedulku. Oba se usmívali od ucha k uchu, aby řidiče nalákali,
že by oba mohli být příjemná a milá posádka.
Řešili, kde v Praze vystoupí, vysnili si, jak jim zastaví krásné mladé slečny, či
nějáký pán s Porschem, aby byli u Aleše co nejrychleji.
Jak to napsat, chlapci zde stáli 30min. a vůbec nic jim nezastavilo. Úsměvy
klesaly, ale najednou to přišlo! Jakýsi starý pekáč jim přece jen zastavil, kluci
naskákali do auta, které šoféroval mladý muž. V jednom uchu měl asi 3.265
naušnic a sdělil jim, že do Prahy nejede, (po Zdislavově dotazu ,,a do Kadaně?,,
řekl, že také ne) ale vezme je k odbočce na dálnici. Posádce to vůbec nevadilo a
přijali i ty tři kilometry jízdy s tím, že před dálnicí jim určitě někdo zastaví.
Chlapci byli dobře naladění, posilnění tím, že přece jen jsou sympatičtí, hezcí,
přátelští a auta jim zastavovat budou. Libor byl dokonce tak nadšený, že zavolal
Alešovi, že už jsou TŘI kilometry za Jihlavou. Aleš byl usměvavý a velice klidný,
asi na něj ještě působil další joint, který si znovu ubalil.
Začalo být šero, pak úplná tma, zima a chlapci už se dávno neusmívali. Dokonce
slevili na svých představách o krásných slečnách či pánovi s Porschem a přijali
by i chlupatého řidiče kamionu, který bude mluvit pouze moldavsky.
Došla i flaštička milované magisterské meducínky a kluci vymysleli plán C.
Dojdou pěšky k čerpací stanici u Jipocaru, kde URČITĚ chytnou jakékoli auto
směrem do Prahy.
Zapojili svůj šarm a oslovovali každého, kdo přijel. Aleš jim do toho telefonoval,
že sehnal auto z Prahy do Kadaně, což je velice potěšilo a zvedlo jim náladu.
Po dlouhé době neúspěchu a zjištění, že se v Kadani již začalo hrát, si chlapci
museli, ač neradi přiznat, že nevypadají k světu, nejsou hezcí, sympatičtí a vše,
co si celou dobu namlouvali…
Začali počítat a zjistili, že i kdyby jim zastavil již zmíněný pán s Porschem,
nestihnou v Kadani ani děkovačku! Přepadl je stesk, temnota…
Ale!!! Jsou to hlavičky a nevzdali se, když nevyšel plán A, B a ani plán C, musí
zákonitě vyjít plán D.
Zavolali Alešovi, že Kadaň bohužel nestihnou a ať s příjezdem dvou kamarádů
nepočítá. Jedou totiž……….. chvíle napětí………………do nenáviděného Brodu!
Alespoň zafandit proti těm dementům a podívat se, jak ti “slavní RB“ fandí i
proti průměrnému týmu a ne jen, když přijede Jihlava. Byl to zcela výtečný
nápad!
Když se nebude fandit Dukle, bude se fandit proti Rebelu, který je jen 20km od
místa.
Začali hned pracovat na plánu D. Ptali se lidí, jestli je nevezmou do Brodu, přeci
jen je to už kousek… Nikdo je nechtěl. NIKDO! Dokonce uviděli i dvě osoby
ženského pohlaví, tak jak si dříve vysnili. Zdislav se ujal slova a když mu žena
řekla, že do Havlbrodu jedou, rozsvítily se mu oči. Ovšem ty mu zhasly do
vteřiny, když žena dodala „ale nevezmeme vás“. Kráva pitomá, určitě broďačka,
říkali si.
Libor dostal nápad se podívat na internet v mobilu, kde vyhledal spoj z Ádolu na
Bosch Diesel a poté vlakem z Bosche do Brodu. Dali se do kroku až vážně došli
na zastávku a dokonce se nakonec autobusem dostali před Bosch. První úspěch,
řekli si.
Vyrazili směrem k vlakové zastávce (typovali, kde by mohla asi být). Povídali si a
byli opět veselí, Ježci v rukou dodávaly sílu i odvahu. Najednou se zastavili a
spatřili okolo sebe vysoký plot.
Čas běžel a věděli, že se nesmí vrátit zpět a hledat tu správnou cestu k zastávce,
kterou přes plot viděli. Vlak by jim totiž ujel a plán D by byl jisto jistě ztracen.
Libor okamžitě zahlásil „to dáme a přelezeme to“. Jak řekl, tak se stalo. Oba
vysmátí přelezli vysoký plot, jako kdyby se živili zlodějstvím nebo atletikou.
Lidé ze zastávky nevěřícně zírali a dozajista si říkali: „podívejte se, zaměstnanci
utíkají z odpolední“.
Opět s úsměvem a s lahváčem v ruce přistoupili na zastávku, ke které přijížděl
vlak.
V Havlíčkově Brodě vyrazili směrem k zimáku.
Začala třetí třetina a při vstupu na stadion a nalezení sektoru hosté zjistili, že
fanoušci z Ústí nepřijeli. Když se rozhlídli po stadionu, udiveně koukali. Ani
fanoušci domácích asi nepřišli, i když se již hrál ligový zápas. Ovšem byl to omyl,
pár jedinců na hokeji přece jen bylo.
Zdislav s Liborem vyprskli smíchy, co je toto za cirkus. Vypadalo to jak trénink
dorostu. Ticho, že by se dalo krájet… Sem tam se ozval jakýsi pokřik z místního
„kotlíčku“ podporujícího své hrdiny.
Chlapci volali Alešovi a dávali mu poslechnout ticho při utkání první hokejové
ligy v Havlíčkově Brodě.
Napadali je různé nápady, jak přijdou do domácího kotlíku a zeptají se, co to
jako má znamenat.
Nakonec vymysleli skvělý plán, který promysleli do každičkého detailu.
Tady je:
Takříkajíc Zdislav Kubeš je z Hlinska a Libor Picka a je z Jablonce.
Oba chlapci studují v Jihlavě.
Hokej.cz má připravený koncept na nové stránky pro fanoušky s názvem
supporters-hokej.cz
Každému klubu jsou přiděleni dva studenti (brigádníci), kteří shromáždí
informace o fanouškovství klubu.
V letošní sezoně je vybráno jen pár zápasů, aby hokej.cz zjistil, zda se tahle věc
ujme a naplno ji chce rozjet od příští sezóny.
Skvělý plán, řekli si hoši a dvě minuty před koncem zápasu se vydali směrem ke
kotli domácích. Zdislav šel za jedním fanouškem a zeptal se ho, kdo tady vede
kotel. Dementní fanoušek ho odkázal na dementa v modré bundě. Libor se
Zdislavem za ním zašli a slušně se představili. Dement nejdříve nejevil zájem, až
když mu chlapci řekli, že jsou ze supporters-hokej.cz a že chtějí po zápase
rozhovor, nadšeně souhlasil.
Po ukončení zápasu je vzal před místnost, kde mají schované bubny. Sdělil jim
ale, že má doma dementní ženu a dementní děti a musí chvátat k nim, protože
je také dement. Povolal své další dementy, ať se jich ujmou a potichu jim řekl,
že jsou ze supporteru.
Dementi je nadšeně přivítali a pozvali k nim do hospody, kde se po zápase
scházejí.
Naši chlapci byli rozjetí a chtěli celou záležitost dotáhnout do konce, takže
pozvání přijali.
Ovšem byl problém, že měli pod bundami Ultras mikiny.
Bravurně to ale zvládli, sedli si k velikému stolu a dementům v kostce řekli, o co
jde. Dementi byli nadšení a hltali je.
Dokonce jim objednali piva na sebe a rozhovor mohl začít.
Zdislav se ujal papíru a propisky a postupně společně kladli otázky na jejich
fanouškovství.
Vše je řádně zaznamenáno na papíře (od družby se Znojmem, malém počtu
fanoušků na domácích a venkovních zápasech – kromě Jihlavy a Havířova, kolik
je „fandů“ v RH a kolik za takové členství musí jednotlivci platit, kde malují
chorea a v jakém počtu, jak mají počty diváků na stadionu nadsazený oproti
reálné návštěvnosti, vztahy k vedení a spousty dalších informací). Nutno
podotknout, že z druhé strany zápisu bylo velikým a tlustým písmem napsáno:
PRAH. …
Kluci vypili pivka, rozloučili se s dementama, kteří se usmívali a byli spokojení.
Ještě si vzájemně zamávali a Libor se Zdislavem jim sdělili, že další tři zápasy se
budou vídat na stadionech.
Dementi se jim i svěřili, že na další kolo do Mladé Boleslavi jet nechtěli, ale když
tam pojedou kluci ze supporters-hokej.cz, musí tedy vyrazit a ukázat se…
Hned jak kluci vyšli z hospody a dali se směrem na vlakové nádraží, zavázali si
okolo krku šály „HAJZLE, MY JSME Z JIHLAVY“ a s velikým výtlemem šli
dementním Brodem.
Závěrem Vám mohu říci, že chlapci bez újmy na zdraví či psychice dorazili do
vlaku směřujícímu směrem do Jihlavy.
Libor ještě po cestě dal ruce do dlaní, kroutil hlavou a bědoval, jak to má ještě
do Jablonce daleko….
Děkuji za pozornost a všechny vyzívám: „Kdokoli se k nám bude chtít přisrat,
automaticky mu dejte do držky, protože nevíte, co to může být za dementa!“
Zdislav
Autor: Blog
|
Sledovat @supporters_cz