Rozhovor s Hrubcem - supportlídrem SFC Opava

Dnes vám přinášíme rozhovor s fanouškem, který má co říct k dění v Opavě, jenž sice momentálně hraje až 3. ligu, ale o jejich kvalitách netřeba hovořit.

Můžeš nám o sobě říct něco bližšího? Jakou funkci v kotli máš a od kolika let jsi aktivním členem. Kolik výjezdů máš za sebou? Případně kdo tě k SFC přivedl?
Jako skoro každého fanouška mě k fotbalu dovedl můj otec. Vzhledem k tomu, že otec je fanoušek jiného klubu než Opavy, tak mé první kroky za fotbalem vedly na jiný stadion než ten v Městských sadech. Co to ale bylo za klub si nechám pro sebe (nebyl to ale Baník, jak by se mohlo zdát). Cestu na opavský stadion jsem si našel sám. Svůj první zápas jsem navštívil v roce 1995, kdy jsme hráli první kolo v nejvyšší soutěži s Drnovicemi. Od následující sezony jsem už pravidelně navštěvoval zápasy v Opavě a počet vynechaných domácích zápasů by se dal spočítat na prstech dvou rukou. Zhruba od roku 2003 jsem se začal podílet i na choreografiích. Dnes je ze mě supportlídr, starám se o organizaci výjezdů, produkci nejrůznějších fanouškovských věcí a celkovou propagaci nás fanoušků. Co se týče výjezdů, tak ze začátku jsem spíše jezdil do těch bližších destinací, jako je Ostrava, Karviná, Olomouc nebo Zlín. Zhruba od roku 2003 jsem začal navštěvovat venkovní hřiště mnohem pravidelněji a od té doby mám za sebou mimo jiné šest kompletních sezon. Počet mých výjezdů se blíží pomalu ke dvěma stovkám.

Opava je tradičním táborem, jak vnímáš těžké časy a je vidět nějaké světlo na konci tunelu?
Po pádu z první ligy v roce 2005 to dokonce vypadalo, že by fotbal v Opavě mohl definitivně skončit. Naštěstí se našli lidé, kteří nás zachránili a díky nim jsme mohli v ročníku 2005/2006 nastoupit alespoň do Krajského přeboru (5.liga). Další rok jsme už hráli druhou ligu a Opava šla neustále vzhůru. Vrcholem toho všeho byl náš neúspěšný boj o návrh do první ligy v sezoně 2007/2008, kdy stačilo v posledním kole vyhrát v Jihlavě a postup byl náš. To se nepovedlo a od té doby to šlo s námi od deseti k pěti. Dokonce jsme zaznamenali i pád do MSFL, což nepamatují ani ti nejstarší fanoušci Opavy. A o dvě sezony později se nám to "povedlo" znovu. I přes to si dovolím tvrdit, že po fanouškovské stránce jsme po celou tu dobu patřili a patříme do vrchních pater pomyslné fandovské tabulky. Po tolika letech trápení není jednoduché držet doping a vše okolo na takové úrovni. Jako všude, i u nás jsou lidé nároční a nějaké ty úspěchy už zde dlouhodobě chybí. Proto jsem rád za to, jací naši fanoušci jsou. A je pravdou, že náš support se sezonu od sezony ještě zvedá. V této i v minulé sezoně se do fandění zapojuje velmi pravidelně nejen kotel, ale také tribuna za brankou, kam chodí převážně staří fanoušci.

Každou sezonu věřím a doufám, že to naše trápení brzo skončí a že si budeme opět užívat nejen fandění, ale také fotbalu. Světlo na konci tunelu určitě je, teď bude jen záležet, jak dlouhý ten tunel bude.

V Opavě se změnilo vedení můžeš k tomu říct něco bližšího?
K určité změně došlo. Lidé, kteří dříve vedli klub byli naprostí amatéři, kteří s těmito pozicemi neměli vůbec žádné zkušenosti a nebyli ani soudní, aby si přiznali, že na to prostě nestačí. Na tuto problematiku jsme upozorňovali mnoha bojkoty, protesty a dokonce i protestním pochodem. Nakonec jsme se dočkali a tito lidé byli ze svých pozic sesazeni. I když jejich konec nebyl zatím tak jasně viditelný. Tito lidé v klubu ještě stále fungují, ale už by to snad nemělo mít dlouhého trvání. Momentálně prožíváme takové dá se říct skoro bezvládí. Nemáme generálního manažera a o fungování klubu se momentálně stará především předseda představenstva a trenér A týmu. Tak by tomu mělo být až do skončení letošního ročníku a pak by snad měly nastat změny.

Jak to v Opavě vypadá po fanouškovské stránce. Kolik vás jezdí ven a kolik vás chodí doma, případně u výjezdů jakou volíte dopravu?
Fanouškovskou základnu nám můžou závidět mnohé ligové kluby. Na domácích zápasech vládne hlasitá atmosféra. Střídají se lepší zápasy s těmi horšími, ale nikdy se nestane, že by se lidé do fandění nezapojovali, a že by třeba bylo ticho. Aktivní část publika tvoří zhruba 200 (je pravda, že někdy z toho počtu fandí jen pár lidí a je třeba je pořádně pobízet) a v některých zápasech třeba až 400 lidí. Když se jedná o prestižnější zápasy (třeba s Baníkem v roce 2009) nebo když se zápas lidem nadmíru líbí, tak je ten počet mnohonásobně vyšší. Za velkou nevýhodu považuji neatraktivitu nižších soutěží, protože se nám jen málokdy stane, že k nám přijedou příznivci hostů a tím pádem se není pořádně s kým na tribunách přeřvávat a hecovat.

Co se týče našich výjezdových počtů, tak ty se dají považovat také za velmi solidní. Mám rád statistiky a tak u našeho tábora počítám výjezdový koeficient, který se dá porovnávat i s mnoha ligovými tábory. I když jsme loni zaznamenali výsledkově nejhorší sezonu v historii SFC, tak co se týče výjezdu, tak to byl nejlepší výsledek od sezony 2007/2008, kdy jsme skončili ve druhé lize na třetím místě. Co mě těší je fakt, že od roku 2003 jsme nezaznamenali žádnou výjezdovou nulu.

Nemáme žádný vyhraněný způsob přepravy. Výjezdy si organizujeme sami. Jezdíme busy, vlaky a také po vlastní ose.

V MSFL je vše relativně kousek, jaké výjezdy se povedly a které domácí utkání bylo podle tebe v podzimní části nejlepší co se atmosféry týče?
Teď na podzim jsme měli více povedených výjezdů. Určitě to jsou dva výjezdy do Hlučína (liga a pohár), kde nás pokaždé bylo přes tři stovky, také první kolo proti rezervě Sigmy, kde nás dorazilo 188. Ten nejlepší byl asi náš poslední výjezd podzimu do Orlové, kde jsme uspořádali dva autobusy a přijeli jsme všichni oděni ve stejných žluto-modrých čepkách. Zde nás bylo 213. Bylo to i tím, že konečně proti nám stáli nějací aktivní fans. I když tito se spíš starali o neustálé urážení nás hostů a skandování pokřiků úplně jiného klubu, který tam ani nehrál. Zapomenout nesmím ani na Slovácko "B", kde nás přijeli autobusem podpořit i naši přátelé ze Slasku.
Z domácích zápasů neumím vybrat žádný výjimečný. Všechny byli co se atmosféry týče kvalitní.

Jak je to v Opavě s prezentací ať již formou chora jako takového, nebo pyrotechnikou? Kolik lidí se na aktivitách Opavy podílí, z čeho akce financujete. Jaký máš ty osobně názor na pyrotechniku?
V posledním půlroce jsme se neprezentovali žádnou malovanou choreografií. Je to dáno i tím, že fanoušci necítí moc motivaci se takto prezentovat. V lize je to jiné. Tam téměř na každém zápase jsou fanoušci hostí a je komu chorea "ukazovat". Ve třetí tomu tak není. Měli jsme také problémy s prostory, kde chorea tvořit. Z míst, která jsme používali dříve jsme byli vykázání. Teď ale probíhají jednání a věřím, že do jarní části se to vyřeší. Navíc se už ozývají i fanoušci, kteří chtějí aktivně přiložit ruku k dílu.
S pyrotechnikou je to jiné. Tu jsme letos použili na dvou domácích zápasech a na pěti výjezdech. Také jsme docela hojně používali konfety. Financování u nás probíhá z vlastní kapsy. Výběrem do čepky nebo z prodeje nálepek či jiných fanouškovských artefaktů.

Můj názor na pyrotechniku? Tak ten je jasný. Pyrotechnika na fotbal prostě patří. To víme všichni. Ví to dokonce i někteří funkcionáři a novináři, ale nechtějí si to přiznat. Jak jinak chápat situace, kdy většina proti pyrotechnice brojí a potom ji vidíte na internetových prezentacích klubů nebo v různých televizních znělkách pořadů spojených s fotbalem. Zastávám ale ten názor, že pyrotechnika má zůstat v ochozech a rozhodně nepatří na hrací plochu.

V MSFL se pohybujete po podzimu na 2. místě za rezervním týmem Sigmy Olomouc, jak moc se mluví v Opavě o návratu do 2. ligy? A mohl bys čtenářům přiblížit, jestli jsou ve 3. lize nějaké další aktivní tábory?
Postup zpět do druhé ligy je v Opavě jasným cílem. Nic jiného se nepočítá. Případný neúspěch by pro Opavu znamenal konec profesionálního fotbalu ve městě. Máme to těžké. Kádr se před sezonou hodně přebudoval. Přišlo mnoho nových hráčů. Kvalitativně si myslím, že na tu špici MSFL máme, ale určitě bude důležité v zimě ještě posílit. Těžko říct, co by jsme s tímto kádrem uhráli v druhé lize.

Aktivních táborů je ve třetí lize hodně poskrovnu. Jedná se spíše jen o pár jedinců. V osmi domácích zápasech byli v Opavě hosté jen 2x. A to čtyři fanoušci ze Zábřehu a deset fanoušků z Hulína. Venku byl menší kotlík v Hlučíně a v Holici. Ale máme za sebou zatím jen půl sezony a dalších sedm výjezdů před sebou, tak se necháme překvapit. Když jsme hráli MSFL dvě sezony zpět, tak si pamatuji, že v Kroměříži bylo také pár aktivních fanoušků.

Jak je na tom Opava co se třeba týče grafitů a mimofotbalovými aktivitami?
Povedenější grafity se u nás začaly objevovat zhruba před dvěma lety. Je to zásluhou především jednoho aktivního fanouška. Bohužel dva z nich už neexistují, protože jeden se objevil na nelegální ploše a město ho nechalo odstranit a druhý byl přestříkán jiným, nefotbalovým grafitem. Ale i momentálně je v Opavě k vidění pár kousků a věřím, že co nejdříve přibude další.

Co se týče mimofotbalových aktivit, tak letos o prázdninách jsme u nás uspořádali fanouškovský turnaj v malé kopané, kterého se zúčastnili kromě opavských fanoušků také naši kamarádi z Wroclawi a jako host přijeli příznivci Wisly Krakow. Další podobné akce budou určitě následovat. V Opavě se mimo fotbalu hraje také druholigový hokej nebo nejvyšší soutěž v basketu. Na hokej chodí spousta fanoušků z fotbalu, ale nejedná se zde o příliš velkou aktivní prezentaci. Nejlákavější zápasy byly vždy s Havířovem. To vždycky přijelo spousta hostů a přišlo také hodně domácích. Takové zápasy v Opavě chybí. Škoda,že havířovští postoupili do vyšší soutěže. 

Opava je známá rovněž silnou chuligánkou, jaké jsou její aktivity, kolik má cca členů a vyvíjí se nějak?
Z chuligánského pohled je třetí liga úplně o ničem. Jedná se spíše o domluvené akce, které nijak nesouvisejí s kluby MSFL nebo jejich zápasy. Největší vzrušení v rámci MSFL jsme mohli zažít v Orlové, ale nakonec se vlastně stejně nic nedělo a nestalo.

Opava si drží stále svojí starou ekipu. Jak můžu slýchat kolem, tak na rozdíl od některých jiných táborů většina z nich neustále pravidelně navštěvuje domácí zápasy často už i se svou drobotinou a neustále se účastní také některých výjezdů. Vedle nich vyrůstají i mladí, kteří mají také svoji kvalitu a jdou neustále nahoru. Takže o budoucnost chuligánky v Opavě, stejně jako o ultras, strach nemám. Výhoda u nás je, že nejsme rozděleni na mladé a staré, ale držíme všichni pohromadě jako jedna rodina. To je i pro ty mladší ročníky rozhodně motivující.

Největším rivalem je ostravský Baník, je ta nenávist stále stejně silná?
Tak samozřejmě. I když se naše týmy už dlouho nepotkaly na hřišti, tak v rámci MSFL nebo před tím i druhé ligy občas zavítáme do měst, která přicmrndávají Baníku. A taky nám to tam dávají značně najevo. Nejzářnějším příkladem tomu bylo teď v Orlové, kdy se místní skupinka fans po celý zápas věnovala spíše urážení nás Opaváků a nebo skandovali pokřiky spojené s Baníkem. Nenávist je zde stále obrovská a to je dobře.

SFC má družbu s Wroclaví, můžeš k této družbě říct něco bližšího? Kdy a jak vznikla, jak často jezdíte na vzájemná utkání?
Vznik této družby se datuje do roku 1998, i když první kontakty s fanoušky Slasku se navázaly už v roce 1997. Bylo to tehdy na basketu, kdy Opava hrála právě s Wroclawí, která zde přijela i se svými fanoušky. Ti potom pozvali opaváky do Polska nejen na basket, ale také na fotbal. Toto je asi ve zkratce původ této družby, které letos oslavila už 15 let. Slýchávám často názory, co má Slask z toho, že má družbu zrovna s Opavou. Že Slask hraje na špici polské ligy a Opava se krčí někde mezi druhou a třetí ligou. Musíme si ale uvědomit, že v době, kdy družba vznikala byla situace naprosto opačná a v Opavě tehdy na fotbal chodilo v průměru 12 000 diváků na zápas a Slask hrál jen třetí ligu. Naše vzájemné návštěvy jsou časté. Třeba letos byli fanoušci WKS přítomni na 11 z 16 zápasů SFC. A dá se říct, že opavští fanoušci jsou přítomni také téměř na každém zápase ve Wroclawi. Toto přátelství už není jenom o fotbale, ale spousta fanoušků má ve Wroclawi už tak blízké vztahy,  že je považují téměř za rodinu a řeší spolu i věci, které se nepojí s fotbalem. Jednu dobu to stálo především na chuligánce a starších fanoušcích. Dneska už je to přátelství mnohem propojenější. A i spousta mladých navázala mezi sebou známosti.

Můžeš vzpomenout něco zajímavého, co jste s družbou zažili?
Těch situací, které jsme s družbou zažili je opravdu spousta. Nevím, které vypíchnout nejvíc. Určitě to byly přátelské zápasy našich klubů, různé fanouškovské turnaje, spoustu skvělých výjezdů na evropské poháry, ale i ty ligové, různé oslavy narozenin a mnoho dalších zážitků.

Jaké máte vztahy s Wislou? Je to jen chuligánský smír nebo i bližší kontakty, potkáváte se pravidelně na WKS? Nejednou už byla Wisla i v Opavě pokud se nepleteme.

S Wislou, stejně jako s ostatními družbami Slasku, máme přátelské vztahy. Spousta opavských fanoušků má mezi fanoušky Wisly známé a kamarády.

Nyní k celkové scéně v CZ, sleduješ fanouškovskou scénu v ostatních soutěžích, jak hodnotíš jednotlivé tábory, kde to podle tebe žije a kde to třeba upadá?
Já jsem člověk, který pozitivně hodnotí každou změnu k lepšímu. A nerozlišuji, jestli se jedná o Baník, nebo třeba Příbram. Českou scénu samozřejmě sleduji. Především díky vašim stránkám supporters.cz, které jsou opravdu perfektní a moc vám v tom fandím. Líbí se mi třeba jak jdou nahoru fanoušci Teplic. Mnozí tvrdí, že je to dáno jejich umístěním v tabulce, pokud si ale dobře uvědomuji, tak s tou aktivitou začali mnohem dříve, kdy se ještě pohybovali ve spodních patrech tabulky. Teď díky úspěchům se na ně nabalili další fanoušci a buduje se tam docela slušný ultras tábor. Dále je mi docela sympatický Mostu, který si svůj standart drží už delší dobu. Také zde byly problémy a jednu dobu byli úplně mrtví, ale asi to tam chytli za správný konec provazu a neustále se snaží něco dělat. Překvapením jsou pro mě i fanoušci Příbrami, i když pořád to nemění můj názor, že po fans stránce do ligy nepatří. Zklamáním je pro mě Brno. Myslím si, že mají na víc, než předvádí. Neustále se vymlouvají na stadion, ale tato situace už trvá několik let a za tu dobu se zde určitě objevili noví fanoušci, kteří za Lužánkama v životě nebyli a jako svůj domácí stadion mají zažitou pouze Srbskou. A dlouhodobě fanoušci Jablonce a Mladé Boleslavy. Tyto dva kluby se dlouhodobě umisťují v předních patrech tabulky a fanoušci to neumí řádně ocenit. Ostatní kluby pro mě nejsou ani zklamáním ani nějakým pozitivním překvapením, protože si drží svůj standart a nebo od nich ani nic neočekávám.

Autor: Mara