Rozhovor: Support leader a člen skupiny Youth Firm

Přepis rozhovoru z ultras-tifo.net: Sparta Praha je nejúspěšnějším fotbalovým klubem v ČR a jejich fanouškovské skupiny jsou známy po celé Evropě pro jejich aktivity na stadionu i mimo něj. Oslovili jsme Jana, jednu z hlavních postav sparťanských tribun, aby nám řekl více o jeho skupině a scéně v Praze.

Ahoj Jane, představ se čtenářům, kdo jsi a odkdy fandíš Spartě?

Ahoj všichni, jmenuji se Jan, ale lidi mi říkají Plukovník. Support leadrem jsem na ACS od roku 2016. Fanouškem Sparty jsem se stal za mlada díky mému otci, který Spartě taky fandil. Bylo mi 7, když mě otec vzal poprvé do sektoru. Moje aktivní kariéra začala v roce 2007, kdy mi bylo 14, to jsem začal jezdit na mé první výjezdy a začal potkávat důležité osoby z našich tribun.

Řekni nám více o vaší skupině.

Naše skupina Youth Firm byla založena v roce 2009, já jsem se přidal v roce 2011. Nemáme mnoho členů, nejsme nějakou velkou skupinou, ale jsme jednou z nejsilnějších, protože jsme více jako rodina než jako fotbalová skupina, hodně si mezi sebou důvěřujeme. To je dnes hodně důležité, když je všude hromada problému s policií, protože policie nás považuje za teroristy.

Říkáš jako rodina, mala skupina loajálních lidí, takže není jednoduché pro jiné fanoušky se k vám přidat?

Ano, jako rodina, takže je to hodně, hodně složité. Není to ve stylu “Můžu se k vám přidat?”, ale pozorujeme lidi a pokud si myslíme, že je někdo dostatečně dobrý, pozveme ho k nám. Samozřejmě, že naši noví členové musí být hodně aktivní ve věcech jako malování choreografií, trénink bojových sportů nebo ježdění na venkovní zápasy. Z toho plyne, že naše skupina je multifunkční. Vyrábíme chorea a děláme pyroshow, ale také se za Spartu bijeme na stadionu nebo v ulicích.

Můžeš nám představit i jiné skupiny v ACS?

Jinou aktivní skupinou je například Falanga, naši starší chuligáni s hodně kvalitními lidmi. Dále Veteranos Pirates, naše nejstarší generace skutečných odlschool chuligánů, ale už nejsou tak aktivní na chuligánské scéně, přesto mohou být nebezpeční. V neposlední řadě pak Mladá Sparta, což je nedávno zformovaná skupina zhruba 40 mladých lidí a jsou také hodně aktivní.

Jak vypadá váš zápasový den?

Každý zápas je jiný, záleží na soupeři. Nejdřív musíme nachystat vše na stadionu, tj. choreografie, vzhled sektoru, atd. Když je vše hotové, jdeme většinou do nějaké hospody a jen se bavíme, však to znáte. Pokud je to rizikový zápas, jsme v ulicích a snažíme se najít skupinky soupeře. Tohle je ale dnes kvůli policii hodně obtížné. Pozápasový program je podobný, jdeme do hospody nebo vyhledáváme nějaké střety. Na výjezdech máme raději delší cesty jako třeba do Ostravy, Brna nebo Olomouce. Jezdíme nejraději vlakem, protože to má větší kouzlo než jezdit auty.

Má vaše skupina nějaké přátelství s jinými kluby?

Nemáme žádné oficiální přátelství, ale máme dobré vztahy s Nitrou a Košicema na Slovensku, přestože teď Košice bankrotují.

Můžeš nám říct něco o rivalech ze Slavie? Kdo další patří mezi vaše rivaly?

Odjakživa je naším největším rivalem Slavia, snažíme se využít každé přiležitosti ke vzájemné konfrontaci. Poslední střety na polích jsme vyhráli a teď o to nemají moc zájem, takže na ně často snažíme počkat po jejich domácích zápasech. Rivalita na tribunách je taky hodně velká. Naše derby je jedním z nejsledovanějších zápasů v České republice a obě ultras skupiny se na něm prezentují hodně dobře. Našimi dalšími rivaly jsou Baník Ostrava, Bohemians Praha a Brno.

Jaká je v Česku situace s policiíí? A co média, fotbalová asociace?

Není to pro nás příjemné. Ví o nás více, než naše přítelkyně. Represe jsou obrovské. Policie sleduje náš pohyb a dokonce může odposlouchávat telefonní rozhovory. Díky naší zkušenosti z venkovních zápasů po Evropě můžu říct, že česká policie patří mezi nejhorší a nejsilnější v Evropě. Média tomu také přidávají, když nás ukazují jako největší kriminálníky. Naše fotbalová asociace je plná korupce, ale myslím si, že tihle šašci jsou stejní v každé zemi. UEFA Mafia!

Jaký je tvůj názor na ultras scénu v Evropě? Kde je to nejlepší a proč?

Podle mě je nejlepší scéna a mentalita na Balkáně. Máme osobní vztahy v Srbsku. Berou tam fotbal jako náboženství, stejně jako já. A není to jen vášeň pro některé skupinky fans, ale je to vášeň pro celý národ. V tom je ten rozdíl oproti jiným zemím. Co se týče chuligánské scény, za nejlepší považuji Rusko a Polsko.

Co očekáváš od blížícího se mistrovství světa v Rusku?

Doufám, že to bude z pohledu ultras a hooligans scény jedno z nejlepších mistrovství. A samozřejmě se těším na střety mezi Angličany a Rusy. V každém případě jsou od tohoto mistrovství velká očekávání. Bude zajímavé sledovat spolupráci mezi Srby a Rusy a jsem zvědavý na situaci mezi Rusy a Poláky, protože, jak známo, panují tam dobré vztahy mezi některými top tábory z obou zemí. Samozřejmě i policie bude hodně dobře připravená a očekávám hodně zatčených lidí. Bohužel česká reprezentace se na tento turnaj nedostala, takže to bude bez naší účasti.

Zpátky k vaší skupině, jaký byl váš nejlepší výjezd do Evropy a jaký v rámci české ligy?

Obecně milujeme výjezdy do menších měst kdekoliv po Evropě více než do větším měst, protože si tyto výjezdy můžeme užít s větší volností a s nižší aktivitou policie. V paměti mám hlavně jeden zápas. V roce 2014 jsme hráli proti Young Boys Bern v Evropské lize. Celý den jsme chodili po ulicích a snažili se najít někoho na střet. Večer, kdy už jsme si mysleli, že nic nebude, pár lidí od nás došlo s tím, že je za rohem zkusila napadnout skupina cca 15-20 borců z YBB. Takže jsme to šli zkontrolovat a v 15ti lidech jsme byli připraveni na útok. Když jsme došli za roh, stála tam před hospodou skupina 80-100 lidí. Okamžitě jsme na ně naběhli jen s holýma rukama, ale oni začali házet sklenice, židle atd. Po minutě tvrdého boje jsme se tedy museli stáhnout, ale každopádně to považuju za hodně dobrou akci od nás.

Na jaký zápas Sparty nikdy nezapomeneš a proč?

Nikdy nezapomenu na 2 zápasy. Tím prvním je zápas proti Villarealu v roce 2016. Bylo to čtvrtfinále Evropské ligy. Venku jsme prohráli 2:1 a po prvním poločase domácí odvety jsme prohrávali 0:3, přesto celý stadion fandil a slavil. Mám husí kůži, když na to vzpomínám. Tím druhým zápasem je zápas proti Laziu ve stejném roce, kdy jsme vyhráli v Římě 3:0 a vyřadili je.

Kdybys mohl vybrat místo, kde jsi ještě nebyl, ale kde bys chtěl jet podpořit Spartu nebo kde bys chtěl jen sledovat fotbal, které místo by to bylo?

Rád bych se podíval na nějaké zápasy v Argentině. Je tam úplně jiná fotbalová kultura a moc se mi líbí jejich styl fandění.

Díky za rozhovor Jane. Nějaké závěrečné slovo, které bys chtěl sdělit nám a našim čtenářům?

Nenáviďte, ale vždy respektujte svého soupeře. Milujte svůj místní klub v každé situaci a nenechte policii vás chytit. Fotbal je naše vášeň, náboženství, není to žádná móda a už vůbec ne něčí byznys. Díky!