Report z náštěvy moskevského derby ll.

Rubrika Blog fanoušků & Groundhopping je určena všem, kteří se chtějí podělit s ostatními návštěvníky našeho portálu o své zážitky z cest za svým klubem, groundhoppingem, a nebo o své názory na dění ve světě fanoušků. Text a fotografie posílejte na info@supporters.cz (Blog fanoušků & Groundhopping).

V dubnu jsme Vám přinesli report od člověka, který navštívil moskevské derby mezi Lokomotivem Moskva a Torpedem Moskva. (Najdete jej zde) A protože se stejný člověk vydal i na další, jiný derby zápas  v Moskvě, přinášíme druhý report.

Když člověk tráví čas v Moskvě a o víkendu je na pořadu zápas dvou nejslavnější a nepopulárnějších ruských týmů, navíc poprvé na novém stadionu Spartaku, tak je o programu jasno. Průměrná návštěva na domácích zápasech Spartaku se od otevření stadionu pohybuje kolem 30 tisíc (kapacita stadionu 43 tisíc), takže rezervace lístků přes on-line předprodej je nezbytností.
V den zápasu dorážím ke stadionu s dostatečným předstihem, a tak zbývá čas na obchůzku stadionu a focení malůvek v jeho okolí. Když už jsme u graffiti, tak je potřeba zmínit jednu skvělou akci, která se povedla ultras CSKA. Nedaleko stadionu, kde teče stejnojmenná řeka jako hlavní město, byla na zdi u břehu velká malůvka Spartaku. Na tom není nic moc zvláštního, ale zajímavé je na tom to, že byla vytvořena za tuhých ruských mrazů, kdy byla řeka zamrzlá. Nedotknutelnost graffiti překonali dva fanatici, kteří na loďce dopluli ke zdi a z ní předělali malůvku na barvy červeno-modrých.

Zpátky ale ke stadionu, který zvenku vypadá opravdu hezky a především je na každém kroku cítit, což u moderních arén nebývá vždy pravidlem, že je domovem Spartaku. Vstupní kontroly jsou jako tradičně v Rusku zdlouhavé, šacování probíhá natřikrát. S novým stadionem se změnilo i osazenstvo kontrolorů u vstupů a díky security už člověk nemá pocit, že vchází do vězení. Na stadionu není možné platit občerstvení (pivo se na ruských stadionech a v jejich blízkém okolí v den zápasu neprodává) hotově, ale po vzoru západoevropských soutěží jen s pomocí klubové karty s vkladem přes speciální terminály.

I uvnitř stánek vypadá hodně dobře, bohužel za oběma brankami je hřiště od tribun odděleno sítěmi.
Před nástupem hráčů začíná show v podání obou táborů. Spartakovci vytahují na kladkách velkou podobiznu fanouška se šálou v ruce, k tomu je roztažen nápis – „VĚRNI BARVÁM, VĚRNI TRADICÍM“, doplněno červenobílými kartóny. Hodně povedená práce z dílny Fratrie. Kdo pozorně sleduje fans portály jistě zaznamenal, že se díky hlouposti dvou nanynek den před utkáním dostaly ven fotografie z přípravy choreografie na stadionu. „Lidé v černém“ (hlavní ultra skupina CSKA starající se o vizuální prezentaci) si v rohovém sektoru s kapacitou 3500 míst připravili malé vlaječky v klubových barvách, na reklamním panelu u horní galerie visela malba rukou držících šálu. Spartakovcům se podařilo během příprav zničit CSKA část choreografie, konkrétně plachtu, která měla úvodní představení doplnit, a tak bohužel chyběla.

Od začátku zápasu oba tábory, Spartakovci v sektoru převážně v červeném, CSKA v černém, slušně fandí. Hra na hřišti ale jednoznačně vyznívala pro armádní klub a bylo jen otázkou času, kdy padnou góly do sítě červenobílých. Do poločasu to bylo 0:3 a nebylo co řešit. Úroveň supportu Spartaku šla přirozeně hodně dolů, kupodivu ani armějci se nepřekonávali. Celkově byla hlasová podpora trochu zklamáním. Při porovnání s derby v roce 2009 v Lužnikách, kde mimochodem padl rekord ruské ligy a na stadionu bylo 70 tisíc diváků, tak utkání postrádalo na živelnosti, hlučnosti. Jednou z příčin je určitě nová aréna, ale také po velmi rychlém rozletu ruské scény její momentální stagnace a to v lepším případě.

Když už jsme u té historie ruské ultra scény, tak vůbec první organizovanou choreografii mají na svědomí fanoušci CSKA, kdy předvedli kartoniádu na venkovním zápase s Torpedem Zil v roce 2002. Celá akce ale byla financována a organizována klubem. Na plné obrátky se ultra hnutí v Rusku jako takové rozjelo až v roce 2005, kdy vznikají první skupiny organizujících choreografie na stadionech.

Na druhý poločas si červenobílí připravili pyroshow v podobě dýmovnic a ohňů, ale nešlo o nic masivního, nicméně neurazila.
V průběhu druhého poločasu se skupina chuligánů Spartaku vydala přivítat hosty k jejich sektoru, dostávají se až k plotu oddělující sektor a lítají kopance a pěsti. Akce trvá několik minut do příchodu policie, kdy se Spartakovci dávají na svižný návrat na opačnou stranu stadionu. Za zaznamenání rozhodně stojí akce červenomodrých, kdy pod choreo z prvního poločasu schovali získané suvenýry Spartaku, které po stržení papírové plachty zapalují. K tomu odpalují solidní počet žlutých a červených ohňů. Od plápolajících šál a vlajek chytne reklamní banner, tudíž celou ohnivou vložku musí ukončit až hasiči, kterým se evidentně do kotle nechce :-). Konec zápasu se nese v atmosféře jednoznačného triumfu armádního klubu a stadion opustila dobrá třetina přítomných několik minut před koncem

.

Po zápase následuje šouravý přesun na metro, jelikož neuvěřitelné množství policajtů vytváří pro tu masu lidí jen úzký kordón, jak to bývá v Rusku zvykem. Komfort diváků tu nemá moc prostoru, všemu vládnou policejní opatření. Celé fotbalové odpoledne lze shrnout slovy, že rozhodně nezklamalo, rozhodně stojí za zhlédnutí, ale zároveň ani nepředčilo možná trochu velká očekávání.

Autor: ChemikSKS

Autor: redakce